Za drahé máslo může i konec margarínové módy
PRAHA České domácnosti trápí nejvyšší výdaje za máslo v historii, cena už dosáhla 55 korun za čtvrt kilogramu. A podobně je na tom celá Evropa. „Všude je velký nedostatek mléčných výrobků, vánoční poptávku vůbec nebude možné uspokojit,“ohlásil minulý týden Peder Tuborgh, šéf dánské společnosti Arla Foods, která patří mezi největší mlékárny na světě. Krizi vyvolalo několik faktorů. Loni kvůli níz- ké výkupní ceně mléka výrobci omezili výrobu. Letos je však kvůli vyšší poptávce cena mléka meziročně o 28 procent vyšší. Dalšími příčinami jsou nízká letní dojivost, poptávka z Číny, ale i preference spotřebitelů, které přešla chuť na rostlinné tuky a margaríny. Cholesterol děsí méně.
Tuzemské řetězce ale hlásí plné regály. „Naši dodavatelé, kteří pocházejí především z Německa, mají v tuto chvíli másla dostatek, a naše prodejny jsou tak tímto sor- timentem plně zásobeny,“potvrdila LN Renata Maierl, mluvčí řetězce Kaufland. Další obchodníci se spoléhají i na dovoz z Polska.
Ceny se podle odborníků zvyšovat už nebudou, spíše naopak. „Situace potrvá asi do října, pak se cena ustálí mezi 45 a 50 korunami za čtvrtku másla. Cenový vývoj se uklidní, protože výrobci začnou produkovat více mléka. To ale může trvat i několik let,“odhaduje agrární analytik Petr Havel.
Výrobci by navíc podle Havla vysokými cenami šli sami proti sobě. „Spotřebitelé by se pak obrátili na rostlinné tuky,“doplňuje analytik, který tak u másla věří v cenový útlum.
Nicméně potravináři si nynější cenu pochvalují. „Stav je konečně v normálu. Ceny másla dvacet let stagnovaly a lidi nyní konečně chtějí máslo,“říká za Potravinářskou komoru Miroslav Koberna.
Mléčná krize
Nynější vysoké ceny másla má na svědomí hned několik faktorů. Tím klíčovým je útlum produkce mléka ze strany Evropské unie; dále jde o silnější poptávku po živočišném tuku obecně ze strany českých spotřebitelů, ale i zákazníků například z Číny.
„Hlavním důvodem je především nižší produkce syrového kravského mléka, která má spojitost s mléčnou krizí z období druhé poloviny roku 2014 až první poloviny roku 2016,“potvrdil LN Radim Kaleta, obchodní ředitel Mlékárny Hlinsko, která vyrábí máslo pod značkou Tatra.
Mléčnou krizí má Kaleta na mysli sled několika událostí. Nejprve Rusko zavedlo embargo na dovoz mléka amléčných výrobků z Evropy. Unie pak kvůli nadměrným přebytkům zasáhla dotacemi, jimiž chtěla zvýšit výkupní ceny. Ty se tehdy pohybovaly pod výrobními náklady.
Takový postup označil český prezident Miloš Zeman na právě probíhajícím agrosalonu Země živitelka za „zvěrstvo“. „Pokud máme vyplácet dotace, tak abychom něco vyrobili, a ne abychom výrobu zastavovali,“upozornil na vyplacení dotací ve výši 559 milionů korun pro české chovatele nejen krav, ale i vepřů.
Nynější situace je tak naprosto odlišná od roku 2009, kdy rozezlení zemědělci kvůli nízkým výkupním cenám vylévali desetitisíce hektolitrů mléka do polí.
Živočišné tuky už tolik nevadí
Cenu k nynějším 55 korunám za kostku másla vyhnala i poptávka spotřebitelů, kteří se odklánějí od rostlinných tuků. Ty byly ještě před pár lety propagovány jako zdravější než jejich živočišná konkurence. Nové studie o vlivu živočišných tuků na zdraví člověka
Kolik Češi spotřebujímásla
ale lidi přivedly zpět k „poctivým“produktům – rohlíkům s máslem, ke zmrzlině se smetanou a domácímu pečení.
Máslo pro Asii
Dalším faktorem tlaku na ceny je zájem asijských konzumentů, především z Indie nebo Číny, kde poptávku po evropském másle umocňuje slabé euro. Dobře to ilustruje nedávný obchod mlékárny Madeta, která v tuzemsku patří k největším producentům mléčných výrobků. Jihočeský podnik loni uzavřel smlouvu s čínským potravinářským koncernem Er Shang na vývoz především trvanlivého, ale i sušeného mléka za téměř 100 milionů korun. „EU tak dlouho podporovala vývoz, až se jí to podařilo. Jedinou možností je teď dovážet máslo například z Ameriky,“doplňuje Koberna.
Horké léto dojivosti nepřeje
Výrobci kromě vysoké poptávky viní z máslové krize také rozmary počasí. „Na vývoji cen se podepisuje i snížená dojivost. Velká vedra kravám neprospívají a v mléce se pak tvoří méně tuku,“řekla LN Simona Sokolová, ředitelka mlékárny Olma.
Zatím naposledy postihly trh s máslem výkyvy před třemi lety, kdy se ceny lehce přehouply přes 40 korun, nebo v roce 2007, kdy bylo možné kostku másla pořídit průměrně za 37 korun.
„Pokud se podíváme trochu do historie, začátkem tisíciletí stálo máslo 90 Kč za kilo. V letech 2001 až 2009 se jeho cena pohybovala na úrovni 105 Kč, v roce 2010 se cena zvýšila na 120 Kč a v letech 2011 až 2016 jsme za kilo másla zaplatili v průměru 150 Kč. Průměrná cena másla v letošním roce je zatím 178 korun,“komentuje vývoj předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Stejně jako cena se – trochu paradoxně – zvyšuje i spotřeba másla. Zatímco před deseti lety zkonzumovali Češi průměrně 4,2 kilogramu na osobu, v roce 2015 to bylo 5,5 kg. I tak ale v celkových výdajích domácností představuje čerstvé máslo poměrně zanedbatelnou položku. Ve spotřebním koši, který statistický úřad používá kměření cenové hladiny, zaujímá mezi potravinami pouhá 1,4 procenta. Pro srovnání: u masa tento podíl činí 23,7 procenta a u sýrů 6,6 procenta.