Tání otevřelo cestu ruskému plynu
Zatímco ekologové lomí rukama nad globálním oteplováním a táním ledů Arktidy, Rusku to umožní dostat své energetické suroviny na nové trhy. Levně, rychle a bez nutnosti stavět tisíce kilometrů dlouhé potrubí.
MOSKVA/PRAHA Rusové slaví. Jejich tanker Christophe de Margerie, převážející stlačený zemní plyn, má za sebou skvělý historický rekord. Z norského Hammerfestu do jihokorejského Porjongu plul pouhých 19 dnů – o třetinu kratší dobu, než když lodě plují doposud nejvyužívanější cestou přes Suezský kanál. A ačkoliv jeho plavba vedla vodami Severního ledového oceánu, poprvé v historii to zvládl bez pomoci ledoborce. Je to další důkaz globálního oteplování a rychlého odtávání ledů Arktidy. Zatímco ekologové lomí rukama, ruští byznysmeni i politici už delší dobu spřádají plány, jak na oteplování zbohatnout. Podle skromných odhadů je v Arktidě ukryta nejméně čtvrtina doposud nevytěžených světových zásob ropy a plynu. I proto ruský prezident Vladimir Putin vytyčil arktickou oblast jako jednu ze strategických surovinových základen země. Byl to on, kdo přikázal dostat ruský plyn na nové asijské trhy. Rekordní plavba lodi Christophe de Margerie je hlavně jeho triumfem.
Těžaři versus ekologové
Tři sta metrů dlouhý tanker Christophe de Margerie je prvním výrazným příkladem toho, jak ruský obchod a velký byznys reagují na klimatické změny. Byl už postaven s tím, že ledu v Arktidě ubývá a severní cesta se otevírá. A také bez problémů dokázal proplout 1,2 metru tlustou ledovou vrstvou a ruskou část cesty zvládl za šest a půl dne. To se nikdy předtím nikomu nepodařilo.
Loď by měla především sloužit k převozu stlačeného plynu, který ruská společnost Jamal SPG dobývá v Jižním tambejském nalezišti na ruském poloostrově Jamal. Je to největší projekt na produkci stlačeného plynu v Arktidě a Ru- sové teď získali důkaz, že se nemýlili, když vsadili na tání ledů v Severním ledovém oceánu a zprůchodnění této vodní cesty. Úroveň arktického ledu letos v březnu dosáhla kvůli nezvykle vysoké teplotě v této části zeměkoule zimního minima. Lze předpokládat, že tato tendence ještě nějaký ten rok potrvá.
Ekologové jsou zoufalí. Nejenže jim dělá starosti rychlé odtávání ledu, ale teď se ještě Rusko zjevně chystá významně zvýšit provoz tzv. severní cestou. Přitom ale může zásadně narušit ta zákoutí planety, jež ještě zůstala civilizací téměř netknuta. Ochránci přírody tedy vůbec nesdílí nadšení představitele majitele lodi firmy Sovkomflot Billa Spearse, který prohlásil: „Je to skvělé, že loď může plout po této trase celoročně.“Zdůraznil, že nové plavidlo je postaveno s ohledem na klimatické změny a bude naopak k přírodě mnohem šetrnější než jeho předchůdci, kteří museli být doprovázeni ledoborcem. Navíc, Christophe de Margerie využívá při plavbě plyn, který veze jako náklad, a tak podle majitelů firmy o 90 procent snižuje vypouštění oxidu siřičitého do atmosféry a o 80 procent méně vypouští i dusíku.
Stačí tlustší plášť
Severní mořská cesta, spojující Sibiř s Tichým oceánem, byla doposud většinu roku pro běžnou námořní dopravu nesplavná. Rusové ale již delší dobu plánují, jak klimatické změny a především odtávání části území, které pro ně bylo jen velmi stěží využitelné, postupně průmyslově „zúrodnit“. Nejen ledy Arktidy, ale i obrovské pro- stranství označované jako věčně zmrzlá půda, které jen v Rusku představuje 11 milionů kilometrů čtverečních, tedy skoro 65 procent celého území Ruské federace, se poměrně rychle zmenšují. Právě to umožní Rusům v této oblasti mnohem snáze těžit nerostné suroviny, na které je severní Sibiř mimořádně bohatá. A obrovským přínosem pro vývoz těchto surovin je právě uvolnění severní – doposud ledové – vodní cesty. Jestliže loni tudy bylo převezeno 7,5 milionu tun nákladu, v letech příštích lze očekávat prudký nárůst. Vicepremiér ruské vlády Dmitrij Rogozin přislíbil investice do arktických projektů ve výši nejméně pěti bilionů rublů.
Ruští loďaři proto hodlají postavit dalších 15 tankerů podle vzoru Christopha de Margerie. Všechny lodě budou mít zesílený plášť tak, aby dokázaly slábnoucí, ale pro běžná plavidla přece jenom stále nepropustnou vrstvu ledu rozbít a proplout jí. Takové tankery mohou Severním ledovým oceánem proplouvat celoroč- ně, nejen čtyři měsíce v roce, což je pro těžaře vynikající zpráva. Exportéři energetických surovin tak nebudou závislí už jen na plynovodech vedoucích do Evropy, ale budou moci rozšířit plejádu svých zákazníků o zcela nové země, které pro ně dosud byly prakticky nedosažitelné. Otevírá se jim totiž celý Tichý oceán.
Podle ruských předpovědí by se provoz po severní ledové cestě měl do roku 2020 zvýšit nejméně desetkrát. Tání ledů Arktidy je nezvratné, i kdyby ihned byla přijata všechna známá navrhovaná opatření proti globálnímu oteplování. Otevření Severního ledového oceánu pro celoroční lodní dopravu má na druhou stranu jeden významný ekologický přínos – na cestě z Atlantického do Tichého oceánu lodě spotřebují mnohonásobně méně paliva než doposud.