„Otrokář“Kolumbus USA nevoní
NEW YORK / PRAHA Američané stále hledají svou identitu. Jinak si nelze dění ve Spojených státech v posledních několika dnech vysvětlit.
Spory mezi obyvateli USA vyvolaly nejdříve sochy konfederačních vůdců, nejnověji se k nim ale přidala debata o pomnících Kryštofa Kolumba.
Proč ale Američanům vadí zrovna on? Pod jeho jménem si většina lidí na světě vybaví italského objevitele Nového světa. Někteří historici ale tvrdí, že s domorodými obyvateli Ameriky zacházel brutálně a aktivně se účastnil obchodu s otroky.
Mezi jeho kritiky patří paradoxně i newyorský demokratický starosta Bill de Blasio, jenž má italské kořeny a který zvažuje stržení jeho sochy nacházející se na Kolumbově náměstí na Manhattanu. Pomník od Gaetana Russa, dárek italské komunity městu, zde byl vztyčen na asi 21 metrů vysokém podstavci v roce 1892 k výročí 400 let připlutí Kolumba k americkým břehům.
Je jedním z tuctu „symbolů nenávisti“, jejichž existenci chce sta- rosta New Yorku přehodnotit. Blasio se tak rozhodl po rasových nepokojích v Charlottesvillu ve Virginii, jež následovaly po protestech příznivců krajní pravice a bělošské nadřazenosti proti stržení sochy konfederačního generála Roberta E. Leeho. Jeho rozhodnutí v pátek podpořila manifestace Kolumbových odpůrců právě na náměstí objevitele. V rukou měli transparenty s nápisy „Kolumbus Ameriku neobjevil, ale napadl“nebo „Pocta rasismu a genocidě“. Na radnici se zase ve čtvrtek sešli jeho příznivci.
Republikánští politici, ale i demokraté a de Blasiův rival Sal Albanese, který se narodil v Itálii, mají však jiný názor. Podle Albaneseho se New York pustil s Kolumbem na tenký led a připomněl tak slova prezidenta Donalda Trumpa po dění ve Virginii: „Odstraníme také sochy George Washingtona a Thomase Jeffersona?“
Objevitel Ameriky, původem z italského Janova, má své zastánce logicky i mezi Italoameričany. V pátečním celostránkovém inzerátu v deníku New York Times ho obhajoval předseda Nadace Kolumbových občanů Angelo Vi- volo, podle něhož představuje množství úspěchů, kterých Italoameričané dosáhli.
„Naši italsko-američtí předci, kteří čelili nenávisti a diskriminaci, vnímali Kolumba jako Itala, jehož po celé Americe oslavují za vytvoření trvalého mostu mezi starým a novým světem,“napsal Vivolo. Dodal, že Kolumbus „se během své kariéry nepochybně podílel na činech, které byly považovány za nespravedlivé“.
Vadil už Kukluxklanu
Sochy Kryštofa Kolumba budí rozpaky i v Columbusu nebo Buffalu. Tam za odstranění jedné z nich (socha byla v minulosti obětí vandalů, stejně jako nedávno v Baltimoru) a přejmenování Kolumbova parku vznikla petice, již do pátku podepsalo už přes tisíc lidí. V Seattlu zase Den Kryštofa Kolumba přejmenovali na Den původních obyvatel.
Jak upozornil deník The Hill, nynější Kolumbovi odpůrci se chovají jako členové rasistické organizace Kukluxklan, kteří proti symbolům nesoucím jeho jméno po desetiletí bojovali proto, že byl cizinec a katolík, a ne anglosaský protestant.