Jak koupit Picassa kliknutím myší
Kdo chce dnes obchodovat s uměním, musí se ve většině případů spolehnout na aukční síně nebo galerie. Od nového roku by mělo být všechno jednodušší s mobilní aplikací Artstaq Romana Komárka, který chce použít umělou inteligenci i na boj s padělky.
Artstaq má fungovat na jednoduchém principu – stačí do její databáze vložit umělecká díla ze své sbírky a začít obchodovat s ostatními. Program by měl v budoucnosti hlídat pohyby cen na aukčním trhu a propočítávat rating jednotlivých umělců. K dispozici budou také podíly uměleckých děl pro toho, kdo si větší nákupy nemůže dovolit, a aplikace Oneprove na odhalování padělků.
LN Kolik uměleckých děl momentálně Artstaq obsahuje?
Přibližně do tisícovky, zatím pouze začínajících umělců. Na pozadí jsou připravené další tisíce děl od etablovaných umělců, protože se během testování ukázalo, že kromě galerií mají velký zájem o spolupráci sběratelé. V polovině roku 2018 bychom měli být schopni nabídnout deset tisíc děl.
LN Specializujete se na konkrétní období?
Zatím míříme na moderní umění, protože se dá dobře zarámovat a spočítat. Ale už nyní chystáme přidat do aplikace položky pro sklo, fotografie a sochy. Později půjde prakticky cokoliv. Jen s tím rozdílem, že ne u každého díla nebo sběratelského kousku bude aplikace schopna dopočítat rating. Naším cílem je to do budoucna vylepšit.
LN Jaké nejhodnotnější dílo Artstaq nabízí?
Bavíme se v rovinách Kotíků, Kupků, Monetů a Picassů. Zaměřujeme se na sběratele tohoto typu.
LN Podle jakého klíče si je a galerie vybíráte?
Máme stanoveno několik principů – u galerií například tři roky praxe, zkušenost v zastupování umělců, nesmí to být jen překupníci. Důležitá je i etická stránka. U sběratele se prověřuje především identita a solidnost.
LN Spolupracujete také s kunsthistoriky a kurátory?
Ano, máme okolo sebe skupinu přibližně padesáti odborníků, s nimiž vše konzultujeme.
LN Kolik musí mít člověk na účtu, aby mohl Artstaq používat?
Co se týče obchodu samotného, v současné verzi Artstaqu potřebujete minimálně tisíc dolarů. Od nového roku pak už jenom deset, protože bude možné nakupovat podíly děl. Kdokoli by se chtěl tímto směrem pojistit, udělat si radost nebo si obchod jen vyzkoušet, bude mít možnost. Vkládat a prodávat jednotlivá díla bude možné bez poplatku. Správa portfolií ale bude zpoplatněna.
LN Slibujete také aplikaci na rozeznávání falzifikátů. Jaká díla se v současnosti nejvíce padělají?
Padělatelská mafie se samozřejmě zaměřuje na nejdražší díla, kte- rá nejvíce vynášejí. Tím, že přišel svět online, se už vyplatí falzifikovat cenově dostupnější obrazy, řekněme od sto tisíc korun nahoru. Taková díla se v současnosti nacházejí mimo zájem specializovaných laboratoří a sběratelé jejich pravost moc neprověřují. Prostě si věří navzájem. A právě v této fázi vzniká hodně prostoru pro padělání ve velkém. Za deset let už budou tyto obrazy mnohem dražší a těžko se v laboratořích rozezná padělek od originálu. LN Dá se proti tomu bránit?
U nejdražších děl v hodnotách desítek milionů určitě. Taková díla jsou plně zdokumentovaná a prošla laboratořemi. Takže pravost je možné pomocí chemických analýz, infrazáření a rentgenů ověřit. Z hlediska počtu jde však omalý zlomek trhu. U ostatních děl jsou sběratelé naprosto bezbranní a s příchodem online světa se to ještě zhoršuje.
LN Co konkrétně?
Vezměte si případy z minulosti, třeba newyorskou galerii Knoedler Gallery. Ta prodávala špičková díla autorů jako Mark Rothko a dalších. Zjistilo se, že prodávala padělky ve velkém. Přitom kupci byli například experti ze Sotheby’s. Jak je to možné, když mají za sebou laboratoře a dobře znají trh? Řekněme, že Knoedler nevěděla o padělcích a prodávala pravá díla ověřená laboratorními testy, jenže pak dílo vyrazí na cestu do depozitáře. Jak poznáte, že tam dorazil originál, že ho někdo po cestě nevyměnil? Tam už nestojí druhá laboratoř, která dílo opět prozkoumá. Přesně tohle se před několika lety stalo několika rus- kým sběratelům, kteří nakupovali umění ve velkém. Díla jim někdo po cestě z New Yorku do Hongkongu vyměnil a oni jsou teď velmi překvapeni, kolik vlastní falzifikátů. Ani laboratoře nejsou všemocné.
LN Jak tedy může Oneprove pomoct?
V současnosti dokáže díky detailní fotografii bezpečně rozeznat použité materiály, jako je papír, textilie nebo plátno, a se stoprocentní jistotou je porovnat s originálem uloženým v databázi. Tím pádem umí rozeznat pravé dílo od falešného. Pokud toto dílo bylo uloženo předepsaným procesem do databáze, pak se tato technologie nemýlí.
LN Co když ale přesto aplikace padělek nepozná a kupec naletí?
Jakmile je originál uložený v databázi a pokud si program myslí, že cokoli nesedí, vždy vás vyzve k dalšímu testu. Jde o software založený na umělé inteligenci, který je schopný nahlížet do struktury materiálu. Toto nejde obejít ani sebelepší kopií. Vždy se bude ve struktuře obou děl něco lišit.