Fond si stěžuje na mýtný tendr
PRAHA Nadační fond proti korupci považuje podmínky miliardového mýtného tendru za diskriminační pro některé uchazeče. Podal proto stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Požadavky ministerstva dopravy podle fondu mohou nahrávat konkrétním společnostem a příliš omezují počet možných uchazečů. V tiskové zprávě to včera oznámil fond.
„Způsob vymezení amíra detailu, jakými jsou kvalifikační předpoklady v zadávací dokumentaci zachyceny, budí oprávněné obavy, že jsou sepsány ‚na míru‘. Požadavky na reference a praxi zaměstnanců uchazečů jsou bezdůvodně vymezeny diskriminačním způsobem,“uvedl ve zprávě fond, za jehož založením stojí miliardář Karel Janeček.
Pouze čtyři uchazeči
Podle fondu je zneklidňující rovněž fakt, že s vypsáním řízení v hodnotě 29 miliard korun ministerstvu radí společnost Deloitte, která stála i za přípravou původního mýtného tendru z doby před deseti lety. Poukázal rovněž na skutečnost, že firmu Deloitte vybral úřad v roce 2016 za poradce bez výběrového řízení, za což dostal od ÚOHS čtvrtmilionovou pokutu.
Do mýtného tendru se nakonec přihlásili pouze čtyři uchazeči, přestože ministerstvo dopravy počítalo s pěti až sedmi. Sedm uchazečů pak podle fondu měla garantovat ministerstvu sama společnost Deloitte, která podobu zadávacích podmínek vypracovala.
U dvou uchazečů fond rovněž upozornil na to, že mohou své na- bídky koordinovat. Jde o společnosti National Toll Payment Services a T-Systems, které spolupracují při výběru maďarského mýta.
Způsob vymezení a míra detailu, jakými jsou zachyceny kvalifikační předpoklady, budí oprávněné obavy, že jsou sepsány „na míru“
Výhrady i z Francie
Nový výběrčí mýta vzešlý z kritizovaného výběrového řízení má začít systém spravovat po roce 2019. Kromě nadačního fondu na podmínky tendru nedávno upozornilo i francouzské velvyslanectví v Praze, které na ministerstvu tlumočilo výhrady francouzských společností. Samotného tendru se pak žádná společnost z Francie neúčastní.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v České republice funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko.
Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou. čtk