Evropské banky ustupují Číně
Světová finanční krize za sebou nechala hluboké politické a ekonomické šrámy. Změnila směr a sílu toku světového kapitálu, který proudí přes hranice jednotlivých států. Jak ukazuje nová studie, zatímco oslabila pozice Evropy, výrazně si polepšila Čína.
PRAHA Ještě v roce 2007 proudily přes hranice peníze v podobě bankovních úvěrů, přímých zahraničních investic a nakupovaných akcií či dluhopisů ve výši 12,4 bilionu dolarů. Během několika málo let ale tok zeslábl skoro třikrát, tedy na loňských 4,3 bilionu dolarů, uvádí nedávno zveřejněná studie think tanku McKinsey Global Institute (MGI).
Polovinu propadu odráží výrazné omezení přeshraničního úvěrování a dalších bankovních aktivit. Epicentrem poklesu se stala Evropa. Důvody jsou nižší ziskovost zahraničních investic, pobídky k investicím doma i tlak regulátorů na kvalitu bankovních aktiv.
Během deseti let se tak banky celosvětově musely zbavit aktiv ve výši dvou bilionů dolarů. Polovina z toho připadá právě na evropské ústavy. Oproti tomu se do úvěrování pustily čínské banky. Ty ve srovnání s rokem 2007 zvýšily objem přeshraničního financování více než jedenáctkrát, na bilion dolarů.
Zahraniční kapitál ve světě
Změny by nicméně měly finančnímu systému pomoci. „Celkem jasně se zdá, že se tu dnes objevuje stabilnější a odolnější podoba finanční globalizace, která by mohla být světu prospěšná,“ tvrdí spoluautorka studie Susan Lundová. „Zmizela spousta přeshraničních úvěrů (...) Díky zkušenostem získaným během finančních krizí z posledních dvaceti až třiceti let víme, že právě tyto půjč- ky často zmizí ze země za finanční krize jako první.“
Úvěry ustoupily přímým zahraničním investicím, tedy faktickým závazkům investorů podílet se dlouhodobě na finančním roz- voji podniku či továrny. Spolu s akciovými podíly se dnes podílejí na přeshraničním toku kapitálu asi 69 procenty. V roce 2007 to byla o něco málo více než třetina. Podle ekonomů však nemusí zna- menat nárůst zahraničních investic jen pozitivní trend.
Jak totiž dokládá i samotná studie, odráží honbu firem za nižším zdaněním. Na třech z deseti příček států s největšími kapitálovými toky jsou země známé svou daňově přívětivou politikou, jako je Lucembursko, Irsko či Nizozemsko.
Ostatně v nedávné studii to potvrdil i Mezinárodní měnový fond. Podle něj jsou hlavním faktorem stojícím za růstem přímých zahraničních investic peníze zaparkované v takzvaných „finančních centrech“. To je ale jen eufemistický výraz pro země s nízkými daněmi.
„Pokud si myslíte, že přímé zahraniční investice tečou do Lucemburska, aby se zde stavěly továrny, tak jste mimo,“řekl listu Financial Times Maurice Obstfel, hlavní ekonom MMF. „Velkým dílem se na jejich růstu podílely daňově motivované přesuny zisků, které se v platební bilanci ukáží jako tok přímých zahraničních investic,“dodal.
Česko si pohoršilo
Podle žebříčku MGI vévodí světovým finančním velmocem, měřeno výší zahraničních aktiv i závazků, tradiční země jako Spojené státy, Lucembursko, Velká Británie či Nizozemsko. Z rozvíjejících se ekonomik jsou mezi první dvacítkou jen Čína a Brazílie. Obě se ale derou nahoru – Čína se během let vyšplhala o osm míst a celkově je osmá. Česko se oproti tomu objevuje ve spodní části žebříčku po boku zemí, jako je Argentina, Venezuela či Filipíny.