Trendem jsou exotické jazyky
Hlásit se lze na kurzy pro děti, dospělé i seniory Nabídka je pestrá: focení, esperanto, ale i degustace kávy
Lektoři, kteří za dětmi přijdou do školy, kde je vyzvednou a po skončení programu opět doprovodí. Elektronická kontrola docházky. Hlášení obsahu jednotlivých lekcí do e-mailu. I takové služby jsou součástí volnočasových aktivit pro děti.
„Rodiče dnes většinou hodně pracují a mají méně volného času pro sebe i své děti, což se projevuje i v tom, jaké kroužky pro děti volí,“popisuje Marie Růžičková, ředitelka společnosti Kroužky, která spolupracuje se zhruba pěti stovkami partnerských škol po celé České republice. Podle Růžičkové mají rodiče v současnosti o své děti větší strach, než tomu bývalo v minulosti, a tudíž chtějí, aby i ve volném čase jejich potomci byli pod kontrolou a nacházeli se v bezpečném prostředí. „Tím, že naše kroužky probíhají přímo ve školách, šetříme čas rodičů, protože nemusí děti za jejich zájmy někam vozit a tam na ně čekat,“dodává Marie Růžičková. Rodičovské „taxikaření“totiž fakticky zvyšuje konečnou cenu kroužků – čas promrhaný čekáním na potomka je čím dál dražší.
Ty náš poklade, chceš tam?
Kroužky nyní bývají součástí programu už v mateřských školách, včetně těch veřejných. Nabízí je buď samy školky, anebo „externí dodavatelé“. „Rodiče děti nikam nevozí. Lektor či lektorka je vyzvedává přímo ve třídě, kam je také po skončení kroužku odvádí,“vysvětluje Veronique Pilařová ze společnosti Astarea – kroužky pro děti, která zajišťuje kroužky v pražských mateřských školách. Podle Pilařové nabídka dalších aktivit zvyšuje atraktivitu mateřské školy v očích rodičů, byť to obvykle znamená připlatit si: „Máme dobrou zkušenost se započítáním všech nákladů do konečné ceny kroužku. Rodiče nemusí nic doplácet nebo shánět.“Například na kroužku keramiky je tedy součástí kurzovného hlína, glazura a vypalování v peci. Na dramatickém kroužku jde část kurzovného na masky a kostýmy na závěrečné vystoupení.
I u dětí předškolního věku přitom platí, že je dobré vybírat kroužky spolu s nimi, tedy brát v potaz jejich názor. „Občas se nám stane, že dítě na kroužek, který mu vybrali rodiče, chodit nechce. Když si pak s rodiči promluvíme, zjistíme, že kroužek s dítětem nekonzultovali a prostě ho na něco přihlásili,“popisuje Pilařová. Dítě je potom podle ní lepší přehlásit. S kolegy a kolegyněmi zažili i opak: dítě se rozhodlo tak trochu proti vůli rodičů. „Setkali jsme se s klučinou, který chtěl chodit na tanečky, ale mamince se to nezdálo, chodí tam přece samé holčičky. Proto jsme se dohodli na jedné lekci na zkoušku, aby viděl, zda ho to vůbec bude bavit. Nakonec na kroužek chodil a dotáhl tam i kamaráda,“usmívá se Pilařová. Právě možnost vyzkoušet si (obvykle zdarma) první lekci je užitečná, nejste-li si jisti výběrem kroužku. Ukázkové hodiny bývají součástí nabídky.
Jazyky rozšiřují obzory
I volnočasové aktivity podléhají módním trendům. „V posledních letech vnímáme velký zájem o technicky zaměřené kroužky,“podotýká Marie Růžičková. Trendem jsou též kroužky s karetní hrou Scratch Wars, jež pracuje s virtuální realitou. Děti se v nich naučí také stříhat videa a nahrávat hudbu.
Nadgenerační stálicí jsou tvořivé kroužky či cizí jazyky. Jazyková nabídka se neomezuje na angličtinu, němčinu, španělštinu, ruš- Naučit se jazyk za rok?
tinu. „Mezi oblíbené jazyky vyučované ve skupinových kurzech patří japonština, čínština, turečtina, arabština, řečtina a severské jazyky. Daří se nám také otevírat kurzy polštiny, maďarštiny, chorvatštiny, nizozemštiny a portugalštiny,“shrnuje Martina Nováková, ředitelka jazykové školy Jipka. Nedávno se objevil zájem o perštinu, a tak otevírají večerní kurz. Individuálně učí třeba korejštinu, malajštinu nebo sanskrt.
Motivace ke studiu nezvyklého jazyka bývá různá. „Často slýcháme, že se někomu líbí japonské origami, proto se rozhodl pro studium japonštiny. Pro skandinávské jazyky se rozhodují ti, co plánují odchod do zahraničí za prací. Rovněž turečtinu či arabštinu volí lidé s obchodními vazbami na dané oblasti,“dodává Nováková.
Učit se méně obvyklý cizí jazyk není pro Čechy vždy snadné: „Studenti mají obvykle největší strach z učení se novému písmu. Mentální bariérou je i výslovnost – zejména u jazyků s výrazně odlišnou intonací, jako jsou čínština, japonština nebo arabština,“přibližuje Bibiana Machátová, vedoucí manažerka oddělenímetodiky Caledonian School. Tato škola rovněž nabízí kurzy pro lidi, jež čeká profesní pobyt v zahraničí a potřebují být schopni zvládnout v daném jazyce každodenní komunikaci. „Máme i studenty polygloty. Mluví plynně několika světovými jazyky a exotický jazyk Ať si dítě kroužek samo vybere. se učí pro potěšení a rozšíření obzorů. Jejich motivací je většinou cestování do dané země,“dodává Machátová.
Intenzivnější formou výuky cizích jazyků je pomaturitní studium. Nevyužívají je výhradně čerství maturanti. „Máme studující ve věku třicet až padesát let, kteří touží po intenzivním ročním studiu angličtiny či jiných jazyků. Pomaturitní studium, kde si navíc mohou vybrat mezi dopolední a odpolední výukou, jim k tomu poskytuje příležitost,“vysvětluje Pavel Bárta, manažer jazykových kurzů společnosti Tutor. Pro pomaturitní studium se rozhodují i ženy na rodičovské dovolené, které chtějí zvýšit své šance na trhu. „Každoročně máme rovněž studenty kombinující pomaturitní studium se studiem na vysoké škole. Na vysoké totiž zjistí, že je- jich jazyková vybavenost je nedostatečná. Mají ambice stát se odborníky v určité oblasti, avšak jazyková bariéra jim brání v kariéře na mezinárodní úrovni,“přibližuje Martina Nováková, ředitelka jazykové školy Jipka.
Vlastní studium lze zúročit získáním mezinárodního certifikátu pro daný jazyk. „Během jednoho roku je možné se zlepšit až o několik úrovní. Nicméně u většiny běží o postup z jedné jazykové úrovně do druhé – to se studenti zlepší v mluvení, v poslechu, v psaní, ve čtení, v gramatice i ve výslovnosti,“doplňuje Pavel Bárta. Po jednom školním roce se člověk bez předchozí zkušenosti s cizím jazykem naučí v něm základně orientovat, vyjádřit své požadavky, popsat své pocity i číst jednodušší texty.
Naučit se kávu pít i vařit
Kávové kurzy, probíhající pod hlavičkou Coffee Embassy v Praze, navštěvují jak lidé, již se chtějí stát profesionály v oboru, tak ti, co „jen“mají rádi kávu. „Měli jsme i účastníky, kteří kávu nikdy předtím nepřipravovali, ba ani nepili. Organizujeme rovněž kurzy pro budoucí baristy a baristky v kavárnách, a ti často začínají doslova od píky,“popisuje Daniel Kolský, majitel sítě kaváren Mamacoffee, který za projektem Coffee Embassy stojí.
Za zhruba dva tisíce korun se tu dá naučit degustovat kávu, zvládnout domácí přípravu a se- známit se s alternativními způsoby přípravy či zdobením kávy. „Snažíme se, aby tu člověk využil všechny své smysly. Tím se naučí poznat rozdíly a chyby v kvalitě kávy i v její přípravě,“dodává Kolský s tím, že se účastníci často vracejí a znalosti si rozšiřují. Mnohdy dávají kávové kurzy jako dárek svým blízkým. Podobné je to s nabídkou kurzů vaření, do nichž už se lze přihlásit v každém větším městě.
Do „kroužků“chodí i senioři. Mohou navštěvovat třeba esperanto, kurz sommeliérství či sestavování rodokmenu přes internet. Samozřejmostí jsou „běžné“cizí jazyky, počítačové kurzy, pohybové aktivity, programy zaměřené na historii, výtvarné umění či fotografování. „Chceme, aby vzdělávání seniorů bylo bráno jako normální věc. Věk dožití se prodlužuje. Nabízíme možnost, jak nově získanou životní etapu smysluplně využít,“říká Jan Bartoš, vedoucí Centra Elpida. To má nyní v Praze dvě pobočky, na konci září otvírá třetí. Senioři s novými znalostmi získávají i sebevědomí. Kurzy v Elpidě navštěvují jak šedesátníci, tak i osmdesátníci zvládající tablety. Ceny jsou pro ně únosné – začínají už na třiceti korunách za hodinu. „Opravdové stáří přichází v momentně, kdy si lidé řeknou, to už není pro mě,“povzbuzuje Jan Bartoš.
Mezi oblíbené jazyky vyučované ve skupinových kurzech patří japonština, čínština, turečtina, arabština, řečtina a severské jazyky
Autorka je stálá spolupracovnice Lidových novin