Ochočení soupeři
Své dvorní dodavatele bodů mají mistři světa i amatérští hráči z pražského přeboru
Arménský šachista Vladimir Akopjan má hrát s lotyšským bouřlivákem Alexejem Širovem a pokud vyhraje, bude moci bojovat o prvenství v turnaji Karlovy Vary 2007. „Ale já s Širovem prohraju, já s ním vždycky prohrávám, ať dělám cokoliv,“odpovídal mi tehdy velmistr Akopjan. Před deseti lety jsme si v Karlových Varech připomínali sto let od konání prvního mezinárodního šachového turnaje v českých zemích a Akopjanova predikce byla přesná. Byť byl s Širovem ratingově stejně silný, neměl na něj a turnaj vyhrál Sergej Movsesjan.
V historii šachu najdete řadu takových dvojic, kdy ze dvou obdobně silných soupeřů, kteří jsou na ratingové listině na podobném místě a na turnajích dosahují obdobných úspěchů, je ve vzájemných soubojích jeden o tolik lepší, že druhý je jeho praktickým a jistým dodavatelem bodů. Jedním ze slavných příkladů je dvojice mistrů světa Emanuel Lasker a Alexander Aljechin.
Starší německý šachista ruského soupeře porazil hned při jejich prv- ním střetu v roce 1914 v Petrohradu a od té doby se hrálo jen na Laskerova vítězství a remízy. Aljechin zkoušel kde co, a nic nefungovalo. Satisfakce se dočkal jen jednou, a to až po dvaceti letech od první vzájemné partie. Tehdy na turnaji v Curychu Laskera porazil a poslední tah byl náplastí na všechny předchozí porážky.
Aljechin – Lasker
Curych 1934
26.Dxg6!! a černý se okamžitě vzdal. Hrozí mu mat na g7 a když dámu sebere, dostane mat věží...
O nepříjemných soupeřích píše ve své nové knize Můj světový šach i nejlepší český šachista David Navara. Jeho démonem je americký velmistr Hikaru Nakamura, s nímž má skóre 0,5 : 5,5. „Když se vám s někým nedaří, může to při dalších partiích působit svazujícím dojmem. Na méně odolné povahy už od počátku, na jiné až ve chvíli, kdy se dostanou do horší pozice. V obou případech to ale obvykle vede ke slabší hře a k další porážce. Často se v této souvislosti mluví o „ochočených soupeřích“. Takovým hráčům nepomůže ani násilná hra na výhru. Soupeř obvykle vyvrátí jejich pochybnou koncepci a připíše si další bod,“píše Navara v knize Můj světový šach.
Hikaru Nakamura zase dostává strašně na frak od Magnuse Carlsena, ve vážných partiích s ním vyhrál jenom jednou a prohrál již dvanáctkrát. Přitom David Navara má smistrem světa Magnusem Carlsenem skóre vyrovnané.
Ochočení soupeři ale nejsou samozřejmě jen tématem vrcholového šachu, na amatérské úrovni mají svémísto úplně stejně. Diviz- ní šachista Bohemky Petr Matějka takto popsal svoji partii s překladatelem a oddílovým kolegou Karlem Kopičkou: „Jako první vyhrál Kopička v repríze naší loňské vzájemné partie. Takový ochočený soupeř, to je vždy velmi nepříjemná záležitost – tedy když jste ti ochočení. Zkusil jsem mírné vykolejení odevzdáním pěšce v zaháje- ní; jediný výsledek byl, že soupeřůvmatový útok vypadal trochu jinak než vloni a za nějaké dvě a půl hodiny bylo po všem (mimochodem, vloni jsem také prohrál jako první). Jen doufám, že se Karel vzchopí a neudělá mi ostudu – vloni to byla jeho jediná výhra v soutěži a to opravdu nevypadá z hlediska poraženého dobře.“