Petr Eben kvartetní a klavírní

Do nahrávání děl skladatele Petra Ebena se tuzemští vydavatelé ani umělci zrovna nehrnou, proto je každý počin tak trochu svátkem. Je s podivem, že ani deset let po skladatelově smrti v tuzemsku nevznikl nějaký pokus nahrát alespoň část, nějakou reprezentativní výseč jeho skladeb. Online sice jsou k dispozici nahrávky u firmy Supraphon, tedy především ty historické, avšak novějších interpretací se nám dostane častěji spíš od zahraničních umělců.

REZONANCE

Čerstvý disk Kvarteta Martinů věnovaný komorním skladbám Petra Ebena je tedy událostí. Soubor se za svou více než čtyřicetiletou činnost může chlubit spoustou ocenění a hudbě 20. století se věnuje intenzivně (vzpomeňme jen nahrávky Sergeje Tanějeva, Bohuslava Martinů, Sylvie Bodorové či Tomáše Svobody).

Titul Labyrint odkazuje k jedinému Ebenovu smyčcovému kvartetu napsanému pro Smetanovo kvarteto (to jej i nahrálo) v roce 1981. Skladba je inspirována alegorickým dílem Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, ve kterém skladatel viděl příklad, jak si zachovat vlastní kritický pohled a odstup, avšak zároveň věnovat síly zlepšení a spáse našeho světa. Na téma Labyrintu zkomponovat Petr Eben ještě varhanní cyklus (2002).

Album zahrnuje též premiérovou nahrávku klavírního kvintetu, ke které si kvarteto pozvalo klavíristu Karla Košárka. Kompozici z let 1991–92 skladatel vytvořil pro londýnský soubor The Nash Ensemble, nahrána však byla až nyní. Disk vydavatelství Supraphon doplňuje ještě klavírní trio z roku 1986. Obě skladby s klavírem staví na kontrastu smyčců a klavíru a spíš než o souhru jde o zvýraznění protikladu.

Violoncellistka Kvarteta Martinů Jitka Vlašánková ke skladbám řekla: „Smyslem Ebenovy tvorby není kompoziční virtuozita a dokonalost sama o sobě, ale především sdělení stavu mysli, zhudebnění filozofické myšlenky, vytvoření hudebního obrazu jak labyrintu, tak i ráje.“