Za Dvořákem do Kroměříže
Ouvertura v Kroměříži, úvodní koncert promítaný na velkoplošnou obrazovku na Václavském náměstí v Praze, pozoruhodný výběr komorního díla, světoví hudebníci i nadějný český „dorost“, to je ve zkratce nabídka desátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha.
Po stopách Antonína Dvořáka se v neděli tradičně vydá Dvořákova Praha. Tentokrát zamíří do Kroměříže, města, kde se podle svých slov skladatel cítil víc doma než v Londýně. Zazní tu oratorium Stabat Mater v původní verzi s klavírem – v sále, kde je Dvořák osobně dirigoval – a s Akademickým sborem Žerotín, jemuž kdysi svěřil první česká provedení svého Requiem a Te Deum.
Festival pak zahájí ve čtvrtek 7. září v pražském Rudolfinu provedení Stabat Mater se sólisty Kristine Opolaisovou (soprán), Janou Kurucovou (mezzosoprán), Piotrem Beczalou (tenor) a Reném Papem (bas), Českým filharmonickým sborem Brno a dirigentem Emanuelem Villaumem.
A hned o den později se představí další očekávaná sestava: London Philharmonic Orchestra s dirigentem Vladimirem Jurowskim a houslistkou Alinou Ibragimovou. Světová tělesa zastoupí mimo jiné i Essenští filharmonici vedení Tomášem Netopilem, kteří se spolu s čím dál proslulejším Pavel Haas Quartetem přihlásí s atraktivním programem (Brahms, Dvořák, Martinů, Richard Strauss) 12. září.
Po Bělohlávkovi Hrůša, Netopil a Altrichter
Programovými kameny jsou letos Dvořákovy kantáty a oratoria. Svědčí o tom například dvojí provedení Requiem (13. a 14. 9.) s hvězdným obsazením: Ailyn Pérezová (soprán), Christianne Stotijnová (alt), Michael Spyres (tenor) a Jan Martiník (bas), Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie v podobě, jakou připravoval ještě Jiří Bělohlávek. Jej nahradí dirigent Jiří Hrůša.
Koncert bude i vzpomínkou na skladatelova vnuka Antonína Dvořáka III., jenž býval patronem festivalu a který nedávno zemřel. Koncerty poslouží coby živá nahrávka pro vydavatelství Decca. I Te Deum s Adamem Plachetkou, Simonou Šaturovou, Pražským filharmonickým sborem a Vídeňskými filharmoniky vedenými Tomášem Netopilem patří do Dvořák Collection, jež letos a napřesrok doplní kompletní nahrávky Dvořákova díla. Te Deum je spolu s Tragickou předehrou Johannesa Brahmse a Dvořákovou Symfonií č. 6 D dur na programu závěrečného koncertu 23. září.
Třetím dirigentem, jenž po Jiřím Bělohlávkovi stane v čele rezidenčního orchestru festivalu, České filharmonie, je Petr Altrichter. Bude řídit koncert na Bělohlávkovu počest (20. 9.), na němž vedle Dvořákova Nokturna H dur a Koncertu pro violoncello a orchestr h moll (se sólistou Jeanem-Guihenem Queyrasem) zazní i Brahmsova Symfonie č. 4 e moll.
Baborákův komorní výběr
Podstatnou je letos komorní řada, již dramaturgicky postavil světoznámý hornista a dirigent Radek Baborák. Z hráčů předních evropských orchestrů, sólistů a pedagogů navíc sestavil i letošní novinku – Festivalový orchestr. Jeho členové si zahrají i v různých sestavách a při koncertech komorní řady své síly spojí i s českými umělci, kteří jsou úspěšní v zahraničí. Lze se těšit i na několik českých premiér.
Festival má opět řadu programových zajímavostí; mezi ně patří třeba den D čili debutový den (22. 9.). V něm dostanou příležitost mladí, mezinárodně ovšem již ostřílení, mimořádně úspěšní interpreti: varhaník Pavel Svoboda, houslistka Olga Šroubková, hornistka Kateřina Jabůrková a tenorista Petr Nekoranc. Také rodinný den (v sobotu 16. 9.) by měl zaujmout zábavnou nabídkou, jež má především přiblížit hudbu dětem. Například: Novosvětskou v neobvyklém provedení na dobové nástroje (Musica Florea, Collegium Floreum, Marek Štryncl), hudbou inspirovanou vlaky („Všechny svoje symfonie bych za to dal, kdybych byl vynašel lokomotivu,“svěřil se Dvořák) nebo Open Air na schodech Rudolfina se Samba Bandem, Saxem a Rhythm Juniorem...
Čestný recitál letos patří klavíristovi Ivanu Klánskému, který, i když Dvořáka miluje, jak zdůrazňuje, zahraje (18. 9.) dvě Beethovenovy sonáty pro klavír a tři skladby Chopinovy. „Dvořákem jsem se zabýval po celý život, je naším nejmilejším géniem a z jeho komorní tvorby mám nahráno snad všechno,“vysvětluje. „Pro recitál jsem si ale směl vybrat program podle chuti a podle mě jsou Beethoven a Chopin superhvězdy klavírní literatury. Jsem přesvědčen, že v dnešní rozhárané době bychom si měli připomínat, na jakých kořenech evropská kultura stojí – a vracet se k nim.“