„Zvedněte platy všem! Až o 10 procent.“

Odbory chystají předvolební rozbušku. Budou žádat razantní zvýšení mezd pro 3 miliony zaměstnanců firem

PRAHA Řadě pedagogů došla trpělivost a účastní se dnes protestní akce, kde chtějí upozornit na dlouhodobě nízké platy ve školství. Mnohem větší hra o výši mezd však v Česku vypukne 14. září.

Pět týdnů před volbami totiž odbory oznámí své požadavky na růst platů v ekonomice pro příští rok. A týká se to především zaměstnanců soukromého sektoru. Podle informací LN budou v některých odvětvích odborové sva- zy žádat přidání až k deseti procentům.

Soukromý sektor přitom zaměstnává přes tři miliony lidí, zatímco ve veřejné sféře pracuje asi 626 tisíc lidí.

„Mohu říct, že náš návrh bude velmi sebevědomý a bude rozhodně vyšší, než byl pro rok 2017, kdy jsme požadovali zvýšení o 5 až 5,5 procenta. Samozřejmě je to pro jednotlivé sektory individuální,“řekl LN Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových sva- zů. Konkrétní číslo sdělit nechtěl s tím, že ho zveřejní až v polovině září.

Podle něj vyšším požadavkům nahrává rekordně nízká nezaměstnanost, solidní výkon ekonomiky a skutečnost, že v Česku přetrvává levná práce už čtvrt století. Je čas to změnit, míní Středula. Úroveň produktivity práce v České republice se podle něj pohybuje na úrovni 60 procent produktivity EU, ale mzdy jsou pouze třicetiprocentní.

Jedno z nejrazantnějších zvýše- ní budou žádat odboráři v kovoprůmyslu. „Myslíme si, že růst mezd v průmyslové sféře v příštím roce by měl dosáhnout osmi až deseti procent,“říká Jaroslav Souček, předseda odborového svazu KOVO, největšího v rámci konfederace.

Zástupci firem mají jiné představy: růst by měl dosáhnout přibližně stejného tempa jako letos, tedy zhruba 5 až 6 procent – za předpokladu, že se firmám bude dařit podobně jako v roce 2017.

„Rok 2018 je podle mne posledním, kdy lze razantně zvyšovat mzdy a přiblížit se kmzdové úrovni západní Evropy. Blížíme se do bodu, kdy může přijít další cyklická krize. Náznaky už tu jsou,“dodává Souček z OS KOVO.

I ostatní svazy budou požadovat razantnější růst platů než loni. „Minulý rok jsme dosáhli zvýšení minimálních mzdových tarifů v průměru o 7,5 procenta. V příštím roce je to dost otevřené. Naše představa je růst přinejmenším o osm procent,“říkáMilan Vomela, předseda odborového svazu Stavba. Vše se ale podle něj bude odvíjet i od toho, jak se rozjedou velké stavební projekty, například opravy dálnic, železnice či nájezdů.

Útěk za lepšími výdělky

Zlepšení očekává i šéf svazu pracovníků potravinářského průmyslu. „Letos se nám podařilo dosáhnout růstu mezd v rozmezí od 2,5 do 11 procent. Největší zvýšení se přitom týkalo prací, kde se mzdy pohybují poblíž úrovně minimální mzdy či minimálních tarifů. Především šlo o obory, jako je mlékařství či pekařství,“říká Alexander Štěpánek.

Zaměstnavatelé přitom podle něj museli platy už letos zvyšovat více, než se čekalo, protože část lidí utekla za lepšími výdělky především do automobilového průmyslu. „Předpokládám, že v příš- tím roce by se měly mzdy zvyšovat podle výkonnosti firem mezi šesti a jedenácti procenty. Počítáme s vyšším růstem, než byl v letošním roce, protože výsledky firem jsou výrazně lepší,“dodává Štěpánek.

Například Zdeněk Černý, předseda svazu ECHO, který hájí zájmy zaměstnanců podniků zabývajících se energetikou, teplárenstvím či chemií, je ale ve svých představách mnohem mírnější. Stačilo by mu navýšení v obecné rovině kolem pěti procent.

Ani samotné firmy tolik optimistické nejsou. „Bude-li se dařit podobně jako v letošním roce, lze očekávat i podobný růst platů. Velkým rizikem je ale fakt, že přidávání peněz v mnoha firmách převyšuje růst jejich produktivity, což by mohlo časem vést ke ztrátě konkurenceschopnosti,“říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Pseudoakce s nulovým vlivem

Už tradičně je vůči představám odborářů rezervovaná Hospodářská komora, hájící zájmy firem.

„Požadavky odborářů prezentované na manifestačních mítincích nepovažuji za nic jiného než za demonstraci existence odborů. Snahou je jen budit u veřejnosti klamné zdání, že mají nějaký vliv na růst mezd v českých podnicích, popřípadě vytvářet napětí mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci,“říká mluvčí komory Miroslav Diro. „Reálně ale tyto pseudoakce mají naprosto nulový dopad. Naštěstí o mzdách svých zaměstnanců ještě stále v této zemi rozhodují sami zaměstnavatelé, a ne odboráři,“dodává.

Odbory přitom přicházejí s požadavkem na razantní zvýšení mezd jen několik týdnů před volbami. „Tyto volby si berou za své jedno z našich hlavních témat. Chceme se podívat a částečně analyzovat jednotlivé volební programy. Čtrnáctého září pak oznámíme svůj požadavek pro růst mezd v národním hospodářství pro rok 2018,“avizuje Středula. A uzavírá: „Jsem zvědav, jestli politické strany, které se teď předhánějí v tom, kdo více zvýší mzdy, podpoří naše požadavky.“Rozhovor se šéfem ČMKOS Josefem Středulou čtěte v sobotních LN