EU si posvítí na čínské investice
PRAHA/BRUSEL Objem čínských investic v Česku sice zůstává hluboko za očekáváním, přesto se investorům z říše středu podařilo finančně se uchytit ve společnostech, které patří mediálně mezi ty známější. Sem patří třeba Pivovary Lobkowicz, fotbalová Slavia nebo Mountfield, velký hráč v zahradní technice.
Z hlediska získaného know-how o žádné „české stříbro“prozatím nejde. Čím dál častěji Čína ovšem krouží kolem firem, které mají pro českou ekonomiku strategický a bezpečnostní význam.
Probíhají jednání o prodeji Škody Transportation čínskému strojírenskému holdingu CRRC, Číňané se zajímají o Vítkovice Holding, spekuluje se o prodeji Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, o něž projevil zájem fond Sino-CEE.
Česko přitom patří mezi země, které Číňany v nákupech nejen neomezují, ale přímo povzbuzují. Prezident Miloš Zeman loni v říjnu prohlásil, že se Česko stane „nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze“v Evropě. Jenže právě nad takovou nekontrolovanou expanzí se v Evropské unii začíná smrákat.
Podle informací serveru Politico chce předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v projevu ke stavu EU, který je naplánován na 13. září, zveřejnit základní obrysy pravidel ochrany před politicky motivovanými akvizicemi.
Slovo Čína se v projevu pravděpodobně neobjeví, přesto je jisté, že unijní pravidla mají ochránit EU především před čínskou expanzí.
Posuzování politicky orientovaných akvizic totiž iniciovalo Německo, kde loni výrobce průmyslových robotů Kuka, které pracují také v mladoboleslavské Škodovce, koupila čínská Midea. Tehdejší ministr průmyslu Sigmar Gabriel to označil za „oběť na oltář svobodného trhu“.
Podobné rozhořčení loni v létě panovalo ve Francii, když Číňané oznámili, že chtějí navýšit svůj podíl v hotelové síti Accor.
Ve hře je nyní několik modelů, jak by Brusel čínské investice mohl zchladit. Sahají od pouhého doporučujícího posudku až po závazný screening fúzí a akvizic ve vybraných průmyslových oborech.
Evropská komise by pak zkoumala, do jaké míry stojí za zvažovanou akvizicí agentura či firma ovládaná čínským režimem, ataké to, zda investor nabízí férovou cenu.
Chystaný dozor nad čínskými investicemi v Evropě se Pekingu nezamlouvá. „Z dotyčných kroků máme obavy,“prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.
Nesouhlas zaznívá také ze strany českých lobbistů. „Z mého pohledu je každá taková regulace špatná,“řekl LN Petr Hýl, prezident Čínsko-českého leteckého spolku, který je zároveň členem poradní rady Institutu Nové hedvábné stezky, v jehož čele stojí exministr zahraničí Jan Kohout.
Jan Zahradil (ODS), místopředseda výboru pro mezinárodní obchod v Evropském parlamentu, pak naznačuje, že se Brusel chystá vytrestat země, které čínské investice úspěšně lákají.
„Nemohu se zbavit podezření, že celé toto cvičení má především za cíl narušit iniciativu 16+1, protože velkým hráčům a Komisi se nelíbí, že si střed a východ Evropy jedou svou vlastní politiku, a chtěli by vše dostat pod centrální velení,“myslí si Zahradil. „Bezpečnost nebo potřebnost zahraničních investic musejí posoudit samy členské státy,“dodává.
Faktem je, že Česko žádnou takovou možnost nemá. Minister- stvo zahraničí ani průmyslu do procesu investic a akvizic nevstupuje. Naposledy vláda zvažovala vhodnost nabídek k převzetí firem v době velké privatizace, od níž uběhlo více než čtvrt století.
Dozor, který Brusel zvažuje, by se dotkl i České republiky. Ta kapitál z říše středu nijak nezkoumá.
Slovo má mít vláda, ne EU
Náměstekministra zahraničí Martin Tlapa si myslí, že nějakou formu kontroly nad investory, kteří krouží kolem českého know-how, by vláda získat měla. „Obdobně jako některé země EU bychom měli mít možnost ovlivňovat charakter zahraničních investic ve vlastní ekonomice, například z bezpečnostních důvodů,“říká.
Pro unijní regulaci ale není ani on. „Na evropské úrovni uvítáme mechanismus výměny informací,“dodává Tlapa.