Strašně rád bych zase něco o knihách...

Rád bych tu dneska, jako obvykle, napsal něco o literatuře, o nové edici, o pozoruhodné knize – vždyť na stole mi právě přistála například publikace z Academie Světový názor (Komentovaná antologie textů k dějinám pojmu). Rád bych glosoval kupříkladu nějaké provozní téma týkající se grafiky knih, prodaných nákladů, čtenářských výzkumů nebo něco takového. Pořád mě to baví. Sledovat více než čtvrtstoletí zdejší knižní trh s jeho proměnami, s jeho tápáním a konsolidacemi, s jeho mnohdy skvělými tituly, s tím soubojem papíru s novými médii, s elektronickými čtečkami, potažmo elektronickými formáty knih, které tolik svádějí k nelegálnímu šíření souborů, jež ničí nakladatele, a podobně.

Ale protože tento sloupek píšu tady dnes naposled, nemohu dělat, že to naposled není, a komentovat nějakou malou knižní zajímavost, jako by se nechumelilo. To by nebylo fér, jak říká hlavní obránce proti homosexualismu a proti Merkelové Václav Mužná Hráz Klaus.

Takže se tu trochu bezradně loučím, ale nechci vám tady mávat sentimentálně, nýbrž odhodlaně: knih a trhu se nevzdám a budu je sledovat, dokud mi budou síly a soudnost stačit! Budu tak činit – po nějaké pauze – někde jinde, na nějaké jiné platformě. A potom? Pak mě snad někdo klidně a upřímně upozorní, že by bylo lepší s tím již opravdu přestat, už držet ústa, protože jsem naprosto a definitivně mimo. A já to snad nějak poberu, přijmu to a – zmlknu. Protože od určité chvíle je lepší mlčet. Hlasů je i tak dost, vlastně jich je přespříliš…

Ale zatím tedy sbohem jen tady, v tomto listě.

propos Merkelová: zrovna vyšel v nakladatelství Bourdon překlad monografie této političky z pera britského politologa Matthewa Qvortrupa.