Kampaň podle pravidel
Úřad dohlížející na hospodaření stran dělá pro zajištění rovnosti kandidátů dobrou práci
Na sociální síti se nedávno objevila tato stížnost: „Prosím vás, kdo je přímo odpovědný za vznik toho paskvilu s názvem Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran, resp. nad celým tímto naprosto šíleným zákonem? Tady se ze země vydupal zcela nový úřad, do jeho čela se jmenoval nějaký agilní úředník (...) a teď budou prudit a prudit. Tak nevím. Když kandiduji do PS, neměla bych hlásit i nákup běžných potravin pro naši domácnost?“Jiří Ovčáček zase deklaruje, že prezident se rovněž cítí úřadem poškozen a navrhuje činnost tohoto správního úřadu započíst do nákladů protikandidátů. Mohli jsme se rovněž dočíst, že úřadem vzniká Ištvan II., tedy příliš přísná instituce, která omezuje či svazuje politiku.
Pořádek v zájmu demokracie
Na hodnocení úřadu je příliš brzy. Reálnou činnost teprve odstartoval a nyní zahajuje několik málo správních řízení a přezkoumává podněty, jichž se mu dostává z nejrůznějších stran. Nejviditelnější je doposud v tom, jakým způsobem zákon vykládá, jak vymezuje a zpřesňuje volební kampaň. Zkrátka aby poměrně chaotickému stavu, který doprovází financování stran a zejména volebních kampaní, dal nějaký řád. Někomu se možná může zdát výklad zákona úředníky přísný, ale pro zajištění rovnosti kandidátů dělá dobrou práci. Pro zhodnocení jeho práce bude důležité, jak vyhodnotí průběh voleb a přístup kandidujících subjektů i třetích osob k nim. Na to si však budeme muset počkat několik měsíců.
Zákon o politických stranách nyní omezuje dary na maximální výši tři miliony korun od jednotlivce či firmy. V médiích si ale můžeme přečíst, že spolumajitel Penty Marek Dospiva „k počátečním třem milionům přidal straně (Realistům – pozn. aut.) další dva s vysvětlením, že je mu Robejškova politika blízká“. Lídr kandidátky ANO do sněmovních voleb a olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk si udělá vlastní kampaň, kterou nijak neoznačí, v jejím rámci využívá střední školy i krajské noviny. Jeho obhajoba je přirozeně postavena na tom, že to s předvolební kampaní nijak nesouvisí, profiluje se pouze jako hejtman. Když se na jaře objevily kolem silnic billboardy Smrdí vám řepka? Andrejovi voní. Vidíte žlutě?, pak se jednalo o negativní kampaň vůči předsedovi hnutí ANO. Kampaňměla být řádně označena a zadavatel registrován u úřadu. Soudný člověk cítí, že v těchto a řadě podobných případů je třeba udělat pořádek a že to koneckonců pomáhá politické kultuře i demokracii jako takové.
Stejná pravidla musejí platit pro všechny kandidáty. Řadu let jsme si například stěžovali, že kandidáti, kteří svou funkci obhaju- jí a jsou součástí výkonné moci na různých úrovních, jsou oproti ostatním v kampani zvýhodněni. Starostové, primátoři, hejtmani, členové vlády i prezident mohou využívat administrativní aparát, automobily, obecní či krajská periodika, setkávání s občany atd., zatímco jejich protikandidáti takovou podporou nedisponují. Úřad například vůči prezidentovi doposud nijak nekonal, pouze doporučil setkání s občany zahrnout během vyhlášené kampaně do nákladů. Zákon o volbě prezidenta republiky totiž uvádí: „Volební kampaní se rozumí jakákoli propagace kandidáta na funkci prezidenta republiky nebo volební agitace v jeho prospěch, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu nebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoli doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidáta na funkci prezidenta republiky.“Znění je naprosto jednoznačné a ona setkávání s občany, v nichž bude Miloš Zeman pokračovat na podzim, ale již v režimu volební kampaně, se musejí do limitu započítávat.
Ačkoliv se prezident doporučení úřadů brání, měl by si uvědomit, že jej vlastně chrání. Předchází totiž případné situace, kdy může neúspěšný kandidát napadnout výsledek voleb, protože obhajující kandidát byl zvýhodněn.
Čestně a poctivě
Zákon upravující činnost úřadu není nějaký paskvil, jak jsme se mohli dočíst na začátku. Zavádí pravidla kampaní, snaží se o jejich dodržování, koneckonců naše volební zákony uvádějí, že „volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě“. Ne vždy tomu tak bylo a přitom předpokládáme, že pokud se rozhodne kdokoliv vykonávat volenou veřejnou funkci, pak do ní směřuje s dobrými úmysly. Tedy že ji bude vykonávat ve prospěch nás všech.