Prodej másla zažívá renesanci
LN Kostka másla zdražila za poslední tři měsíce o čtvrtinu a prodává se v průměru za více než 52 korun. Výrobci hlásí, že je nedostatek mléčného tuku na výrobu, přesto mají obchodní řetězce plné regály. Kde je pravda?
Mléčného tuku je skutečně méně. Nejen v Evropě, ale i na celém světě. Že šla cena másla nahoru, jednoznačně souvisí s růstem ceny syrového mléka. Ta meziročně v Evropské unii narostla o 29 procent, v Česku pak o 41.
LN Jaké jsou další důvody?
Na máslo se v tuto chvíli nedostává smetana. V minulosti tu byl mléka přebytek a EU sáhla k opatřením, aby vytvořila rovnováhu na trhu. Mimo jiné udělala dobrovolné podpůrné programy pro zemědělce, kteří výrobu mléka ukončí. Někteří na to přistoupili, ale objem, o který se produkce snížila, je téměř nevýznamný.
V Evropě je nyní přibližně o 1,5 procenta méně mléka než loni. To představuje asi 600 milionů litrů, což je poměrně velký objem. Jde sice o střípky, ale mají v tukové bilanci svůj význam.
LN PrezidentMiloš Zeman označil na letošní Zemi živitelce zásah Unie za „zvěrstvo“.
EU měla během pěti let přebytek mléka 15 miliard litrů, což je více než pět Českých republik. Nevěděla si rady a jednou z možností bylo nabídnout zemědělcům, kteří se dobrovolně vzdají podnikání, náhradu ztráty. V Česku toho část zemědělců využila, ale objem mléka, který jsme na tom ztratili, je zanedbatelný. Samozřejmě že to zní paradoxně – dotace na nevýrobu, jak to pan prezident nazval. Ale takhle to měl možná kritizovat v době, kdy opatření platilo. Dnes už toto omezení není na pořadu dne.
LN Pomohlo by ke snížení cen másla rozšíření chovů?
V Česku jsou stavy dojnic již tři roky stabilizované. Máme jich asi 370 tisíc. Průměrná dojnice dá 8060 litrů za rok, což nás řadí na čtvrté místo v Evropě. V létě sice dojí velký objem, ale množství mléčného tuku a mléčných bílkovin je nepatrně nižší, než je tomu v zimě. To by se mohlo napravit s přicházející podzimní sezonou, protože někdy v září a říjnu tučnost mléka stoupá.
Nicméně mléko má dvě stránky – nejen tukovou složku, ale i bílou mléčnou plazmu, která se používá k výrobě sušených mlék, především sušeného odstředěného mléka. A to je dnes komodita, která je celosvětově neprodejná. EU ho má na zásobách 450 tisíc tun a láme si hlavu s tím, jak si s těmito zásobami poradit. Hlavními odběrateli sušeného mléka totiž byly země vyvážející ropu. A ty mají nyní oslabenou koupěschopnost, což souvisí s poměrně nízkou cenou ropy.
Když tedy dnes někdo namítne, zda je mlékárenský průmysl schopen operativně řešit nedostatek másla tím, že zvýší výrobu mléka, tak jednak výrobu mléka nezvýší z týdne na týden. Je to otázka řádově jednoho roku nebo dvou let. A i kdyby se nám povedlo rychle zvýšit produkci mléka, tak sice možná více tuku vyrobíme, ale zase si zaděláme na problém s tím, co se zásobami sušeného odstředěného mléka.
LN Zvyšují cenu másla i sami spotřebitelé, kteří mu dávají přednost před margarínem a dalšími rostlinnými ruky?
Prodej másla prožívá renesanci. Časopis Time před třemi lety publikoval článek, jak se vědci mýlili v hodnocení másla, jak vůbec není pravda, že je nezdravé. Spotřebitelé dobře vědí, že chuť másla je v porovnání s jinými typy tuků jedinečná. A více věří mléčným výrobkům. Proto se za- čalo dělat i mnoho jiných produktů s mléčným tukem. Vyrábíme meziročně o 3,5 procenta více sýrů, o 8,2 procenta více tvarohů, o procento více fermentovaných mléčných výrobků a jogurtů. Pro export se vyrobilo o 14,5 procenta více sušeného plnotučného mléka. Suma sumárum, v Česku se meziročně vyrobilo o 5,2 procen- ta másla méně. V Evropské unii to číslo představuje 6,5 procenta. A to už je velký objem.
LN Máslo také začalo chutnat čínským spotřebitelům...
Ano, dovoz másla do Číny se výrazně zvýšil. Po předchozích krizích, kterými tato země prošla a dovozmléčných výrobků omezila, se její trh oživuje a letos Čína za půl roku dovezla o 16 procent více másla. Na dovozu do Číny se ale nepodepsala EU jako exportér. Vzhledem k tomu, žemá másla méně, nemůže ho ani vyvážet. Naopak meziročně snížila export másla o pětadvacet procent. LN Mají na vysokou cenu másla vliv i marže řetězců?
Minulý týden jsem v jednom z nich viděl sedm značek másla a všechny byly za 49,90 koruny. Rozhodně nevěřím, že by sedm různých mlékáren dodávalo řetězci za jednu cenu. Maloobchodní přirážky se sice různě liší od třiceti do šedesáti procent a máslo je velmi silná komodita, je ale třeba si uvědomit, jak velký podíl výrobků se prodává v akcích. Pak marže nejsou relevantní. Stejně to nakonec zaplatí výrobce, nikoli prodejní síť.
Na začátku týdne jsem kontroloval ceny másla v Německu, kde jsou výrazně vyšší než u nás. Pohybují se od 1,94 do 2,50 eura (50,60 až 60,20 Kč – pozn.. red.). Akční máslo za 1,79 eura (46,70 Kč). Ale co je zarážející, že jsem tu samou akci viděl v různých řetězcích a všude byla stejná. Možná to jsou dohody, za kolik se bude prodávat nejméně.
LN Dotkne se vyšší výkupní cena mléka i dalších produktů – smetany nebo jogurtů?
Mlékárny mají s obchodními systémy dlouhodobé smlouvy, většinou roční, které jim často nedovolí udělat velkou změnu. Ale očekávám, že se zvýšení cen dotkne i dalších výrobků, protože pokud se zvedla cena mléka o 40 procent, projeví se to i na ostatních produktech. Je absurdní, že konzumní smetany a šlehačky jsou stále na stejných cenových hladinách. Nebo sýry – jejich ceny se sice výrazně nezvýšily, ale už tu jisté signály z mezinárodních trhů jsou, že k tomu do- jde. Sýry jsou navíc desetinásobným koncentrátem mléka.
LN Dánská firma Arla Foodsminulý týden oznámila, že Evropa bude na Vánoce bez másla. Co si o tom myslíte?
Z vyjádření generálního ředitele Pedera Tuborgha jsem byl lehce zděšený a přišlo mi to spíše jako spekulace. Před svátky jako Velikonoce a Vánoce se vždy spotřebuje více másla. I když svého času stála čtvrtka 30,–, tak před Vánoci se vyšplhala i na 37 korun. V předvánoční sezoně bude máslo opět dražší. Také je potřeba říci, že Arla Foods je družstevní společnost vlastněná zemědělci a čím bude cena másla vyšší, tím bude vyšší i cena mléka.
LN Kdy máslová krize skončí?
Určitého mírného uklidnění dozná zkraje podzimu, protože spotřebitelé už nyní zvažují, zda máslo za cenu 55 korun vůbec koupit. Rozhodně ale nečekejme, že by se do budoucna mělo prodávat pod 40 korun. To byla špatná cenotvorba a mlékárny na tom prodělávaly. Cena za čtvrt kila nad 43 korunami je naprosto normální, a na to si musíme zvyknout.
LN Jak české mlékárny ovlivnily ruské sankce?
Ruský trh byl pro české mlékárny důležitý. Rusové milují „galuboj syr“(modrý sýr – pozn. red.) a sami ho nevyrábějí. Náš svaz tam za 3,8 milionu eur uskutečnil velký propagační program, do něhož jsme zapojili tři mlékárny. Snažili jsme se tam proniknout s čerstvými mléčnými vý- robky, které jsou blízké ruskému jídelníčku – tvarohové produkty, pomazánky, tradiční české pomazánkové máslo. Když byl obchod dobře rozjetý, v srpnu 2014 přišlo embargo. Pan prezident sice na Zemi živitelce říkal, že chystá do Ruska velkou podnikatelskou misi a chce se pokusit o změnu, ale je to politikum, nikoli věc odbornosti.
Českým výrobcům se zatím nepodařilo plně nahradit tuto chybějící destinaci. Ale hledá ji celá Evropa, pro kterou to představovalo sice 1,5 procenta evropského objemu mléka, ale z pohledu tonáže, která do Ruska šla, to jsou větší objemy, než vyrobí celá Česká republika za několik let.
„Cena za čtvrt kila másla nad 43 korunami je naprosto normální, na to si musíme zvykat,“říká v rozhovoru pro LN Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského, podle něhož se dražší syrové mléko projeví i v cenách jogurtů, smetany či sýru.
LN Které destinace mohou být pro české mlékárny zajímavé?
Mluví se o Číně. Nyní se náš svaz orientuje na Blízký a Střední východ. Obdobný projekt jako v Rusku nyní máme ve Spojených arabských emirátech, v Libanonu a v Saúdské Arábii. Samozřejmě tam narážíme na velkou konkurenci z dalších zemí. Chtěli bychom se prosadit i čerstvými výrobky, kde nás ale brzdí doba spotřeby. Musely by být dopravovány letecky, čímž se výrobky nesmírně prodraží a stáváme se nekonkurenceschopnými.
A nové teritorium vidím v oblasti Afriky. Je to pole neorané, kde je nejnižší spotřeba mléčných výrobků. Celosvětová spotřeba mléka na hlavu je asi 112 kilogramů, v Česku 246 a evropský průměr je 280 kilogramů. Ale Afrika má jen 48 kilogramů. Samozřejmě má černošská populace problémy s intolerancí laktózy. Není jednoduché tam dovézt potraviny, které tento kontinent dříve nekonzumoval. Ale ve výživě chybějí určité minerály a vápník, takže mléko tam bude potřeba. Navíc z hlediska koupěschopnosti je Afrika pořád ještě chudým regionem a při cenách suroviny to zatím vypadá spíše na dovoz pro bohaté.
Očekávám, že se zvýšení cen dotkne i dalších výrobků, protože pokud se zvedla cena mléka o 40 procent, tak se to musí projevit
V roce 1981 absolvoval obor mléko-tuky na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Na přelomu 80. a 90. let působil jako technolog a později i ředitel závodu Madeta v Plané nad Lužnicí. V letech 1994 až 2003 řídil českou a slovenskou pobočku holandské sýrařské společnosti Leerdammer Company.
V čele Českomoravského svazu mlékárenského působí od roku 1994. Je také předsedou Českého komitétu Mezinárodní federace mlékárenského průmyslu (International Dairy Federation), členem speciálního výboru Evropské mlékařské asociace a představenstva evropského svazu výrobců tavených sýrů.