Putin USA vybízí ke zdrženlivosti
MOSKVA/PRAHA Organizace, která sdružuje země představující 43 procent světové populace a pětinu výkonu globální ekonomiky, se má stát startovacím blokem pro návrat ruského prezidenta Vladimira Putina mezi světovou špičku. Svědčí o tom jeho článek věnovaný zářijovému summitu zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), zveřejněný na webových stránkách Kremlu. Není ani tak určen účastníkům vrcholné schůzky, tedy spojencům Ruska, jako spíš jeho protivníkům. Jeho hlavní poselství je zřejmé: Rusko zůstává vedoucí světovou velmocí a chce spolurozhodovat o řešení nejzávažnějších problémů spolu s USA – a nepůjde-li to po dobrém, půjde to po zlém.
Rusko se ocitlo v částečné mezinárodní izolaci především po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a vojenském angažmá na východní Ukrajině. Mezitím se ale situace ve světě změnila, a jak poukazují ruští politologové, hlavním nebezpečím pro mnohé státy už není Rusko expandující ke svým sousedům, ale teroristé, kteří mezitím pronikli do Evropy.
Stať „ BRICS – k novým horizontům strategického partnerství“je vlastně Putinovým viděním dnešního světa, především, jak uvádí, „nespravedlnosti současné globální finančně-ekonomické architektury“. Členské státy BRICS mají 4. a 5. září v čínském městě Sia-men spolu s Ruskem hledat recept na změnu tohoto světového řádu a je jasné, že jako hlavního protivníka svých snah vidí Spojené státy.
I to je důvod, proč Putin volí jako nejdůležitější motiv své zahraniční politiky vytvoření „široké protiteroristické fronty“. Právě o ní se mj. má na summitu BRICS také jednat. Vzhledem k tomu, že členem organizace je i Čína, která spolu s Ruskem může vytvářet účinný nátlak na Severní Koreu, bude situace na Korejském poloostrově dalším z nejdůležitějších bodů jednání a pro Vladimira Putina obrovskou příležitostí, jak po- ukázat na svou nezastupitelnost při řešení otázek světového míru. „Balancují na hraně velikého konfliktu,“ocenil jednání Pchjongjangu, ale i USA, které poučil, jak by měly se Severokorejci zacházet: „Provokace, tlak, řinčení zbraněmi a ponižování, to je cesta do slepé uličky,“uvedl a vyzval k tomu, aby byla zahájena „rovná a přímá jednání mezi zúčastněnými státy“. Podle ruských komentátorů má Putin na mysli především Čínu a Rusko, nikoliv USA, které se snaží z regionu vytěsnit. Slíbil dokonce na summitu zveřejnit společnou rusko-čínskou mapu postupných kroků, kterými by se ostatníměli řídit, pokud nechtějí vyprovokovat válečný konflikt. Navrhovaná opatření jsou především diplomatického charakteru a předpokládají zapojení severokorejského vůdce Kim Čong-una do jednání jako rovnocenného partnera. Jaká role bude Putinem přisouzena USA, z jeho dosavadních prohlášení úplně jasné není.
Ovšem vztahy Moskvy a Washingtonu jsou nyní na bodu mrazu a kalí je i diplomatická roztržka, která včera nabrala na obrátkách. Právě k 1. září totiž Američané museli snížit počet zaměstnanců svých diplomatických misí v Rusku ze skoro 800 na 455. Odpovědí na tento krok byl požadavek USA, aby Rusové uzavřeli ruský konzulát v San Francisku a obchodní zastupitelství ve Washingtonu i New Yorku. Diplomatický spor je výsledkem dlouhodobě špatných vztahů mezi velmocemi. I když vítězství Donalda Trumpa v Moskvě vnímali jako možnost ke sblížení, ukázalo se, že zatím se na chladném vztahu Ruska a USA nic nemění.