Stojí za to změnit na ně názor!

Ostružiník je název rodu keřů, jenž čítá přes tři sta různých druhů. Spadá do čeledi růžovitých a kromě ostružiníku křovitého, který bývá veřejnosti znám jako „ten“ostružiník, jelikož jeho plody jsou právě „ty“ostružiny, do ní patří třeba i ostružiník maliník, plodící další oblíbené lesní ovoce – maliny.

Ostružiník křovitý (nebo také řasnatý) se hojně vyskytuje v na- šich lesích a na jejich okrajích – má rád prosluněná místa, jako jsou paseky, meze a lesní cesty. Většinou využívá hustých křovin, do nichž se rád zaplétá, a dokáže se vyšplhat i na vysoké stromy. Jeho prýty (odborné označení pro nadzemní část rostliny, laikem vnímány zkrátka jako větve a šlahouny) bývají hustě pokryty různě velkými ostny, které jsou jistě jedním z důvodů, proč ostružiny nepatří zrovnamezi to nejpopulárnější ovoce – pokud se na ostružiny vypravíte, pak rozhodně nečekejte, že se domů vrátíte bez šrámů.

Dalším možným důvodem, proč kdekdo na ostružiny zane- vřel již v dětském věku, je pravděpodobně fakt, že méně než úplně zralé ostružiny jsou velmi kyselé. Zralost však mnohdy není snadné určit pouhým okem, jelikož plody tmavnou ještě dříve, než sládnou. Základním pravidlem je ost- ružiny netrhat, pokud nejsou měkké. Ty nejzralejší potom poznáte tak, že je snadné je utrhnout i bez jakéhokoli násilí – že vám zkrátka i při jemnějším doteku zůstanou v ruce. Úplně zralé ostružiny nejsou téměř vůbec kyselé a jejich chuť je příjemně sladká a mimořádně lahodná – jako kdyby se v nich uchovala letní vůně prosluněného lesa. Dozrávají koncem léta a začátkem podzimu – nyní je na jejich sklizeň ten nejlepší čas. Při jejich trhání je však třeba věnovat pozornost stavu, v jakém se plody nacházejí – bedlivému oku by neměly ujít v první řadě ty plesnivé, které jsou samozřejmě nepoužitelné.

A jak s natrhaným „černým pokladem“, jak se občas ostružinám říká pro jejich léčebné účinky, co nejlépe naložit? Pokud jste již dostatečně nabaženi čerstvých plodů, zkuste si chutný a voňavý kousek léta uschovat na zimu v podobě oblíbené ostružinovémarmelády. Zavařování je úplně stejné jako u kteréhokoli ovoce, jedinou nepříjemností mohou být ostružinová jadérka – je jich docela mnoho a jsou poměrně veliká, je tedy třeba ostružinovou hmotu řádně propasírovat. Ostružiny dále využijeme do koláčů, koktejlů a sirupů, kterým dodají nádhernou barvu, bezvadně také chutnají (třeba jako borůvky) pouze se slazeným kondenzovaným mlékem.

Jako i ostatní ovoce mají ostružiny samozřejmě mnohé zdravotní benefity, a to jak samotné plody, tak i ostružinové listí – to je však vhodnější sbírat dříve, než keře rozkvetou. Sušené listí se hodí jako přísada do čaje proti nachlazení i střevním potížím. Samotné plody mají vysoký obsah vitaminu C, B, fosforu, hořčíku a dalších užitečných látek, jsou tedy vhodným doplňkem stravy pro všechny, kdo mají rádi ovoce a chtějí se cítit fit.

Připravila Michaela Šedivá, spolupracovnice LN