Po vojácích čekají na přidání učitelé

Vláda rozhoduje o tabulkových platech zhruba 670 tisíc státních zaměstnanců. Ty se zvyšují v podstatě pravidelně. Jen za poslední rok odsouhlasila vláda navýšení už třikrát.

Loni v září se zvedly tarifní platy učitelů o šest procent a zvýšily se jim i příplatky. Celkově si tak polepšili o osm procent. Nepedagogičtí pracovníci ve školství pak dostali přidáno o rovných pět procent. V listopadu 2016 je následovali ostatní pracovníci ve veřejných službách a policisté s hasiči a vojáky se čtyřprocentním přilepšením.

Od letošního ledna došlo ke zvýšení platových tarifů ve zdravotnictví, a to o desetinu. Naposledy se v nepodnikatelské sféře přidávalo před dvěma měsíci. Od 1. července se zvýšily platy 200 tisícům státních zaměstnanců. Stát to vyjde na téměř čtyři miliardy korun.

Kdo dostal v létě přidáno

Policisté, hasiči či celníci dostali letos v létě přidáno deset procent, vojáci z povolání sedm. V praxi by jim ale na výplatní pásce měla přibýt srovnatelná částka, v průměru okolo dvou až tří tisíc korun. Například voják v hodnosti praporčíka si přilepší o 2360 korun, policejní praporčík o 2390 korun. Služební tarif je ale samozřejmě jen základem platu vojáka. Kromě toho dostává ještě příplatky, které se odvíjí od specifika a náročnosti jeho odbornosti. A nárok má také na příspěvek na bydlení 3000 korun a stabilizační příspěvek 7000 korun – to kvůli udržení konkurenceschopnosti na trhu práce.

Platy se zvedají také zdravotním sestrám, které pracují na směny u lůžek. Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) si přilepší sestry ve státních, krajských, soukromých i církevních zařízeních. Jejich výplata by tak nyní měla být vyšší rovněž o 2000 korun; to je suma, kterou lze podle ministra „ufinancovat“.

Přidáno dostali i nepedagogičtí pracovníci ve školství nebo umělci a další profese v kulturních zařízeních. Přilepší si o 9,4 procenta.

Výdělky v sociálních službách pak od července vzrostly nejvíce, o 23 procent. Odbory i poskytovatelé péče si totiž dlouhodobě stěžovali na to, že kvůli nízkým výdělkům chybějí tisíce pečovatelů, kteří by se starali o seniory a postižené. Podle Informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce si loni pečovatelé v sociálních službách či domácnostech seniorů vydělali v průměru 19 058 korun hrubého i s odměnami a všemi příspěvky. Polovina pracovníků ale nedosáhla na 18 821 korun. Nyní by si pečovatelky měly vydělat o necelých tisíc korun více.

Další přidání ještě na podzim?

Aktuálně se jedná o dalším zvýšení platů. V návrhu vládního nařízení jsou nyní tři modely – čtyři procenta, 12 procent pro učitele a sedm pro ostatní a odborářský s 15 procenty pro učitele a deseti procenty pro ostatní. Přilepšit by si měli od listopadu, nejpozději od ledna 2018.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by chtěl zvýšit tarifní platy všem zaměstnancům ve veřejném sektoru od 1. listopadu. Přidat by chtěl deset procent, učitelům dokonce 15 procent. „Učitelé dostanou přidáno více, protože jsou vzhledem ke své roli ve společnosti finančně dlouhodobě podhodnoceni a naším cílem je, aby se do roku 2020 jejich příjmy dostaly na 130 procent průměrné mzdy,“uvedl již dříve premiér.

Stejný cíl má také ministerstvo školství. A aby čísla 130 procent průměrné mzdy do roku 2020 mohlo být dosaženo, je nutné, aby platy učitelů rostly každoročně o 15 procent. „Činíme maximum pro to, abychom napravení žalostného postavení učitelů a pracovníků školství dostáli,“nechal se slyšet náměstek ministra školství Petr Pavlík.

Kolik vlastně učitelé berou

Ve srovnání s kantory z jiných zemí sdružených v OECD mají totiž ti čeští příjmy na úrovni 56 procent průměrného platu vysokoškolsky vzdělaných lidí, průměr OECD je nad 80 procenty.

„Za špatnou situací stojí mimo jiné i odklad řešení kariérního řádu ve školství. Mladí učitelé hledají lepší perspektivu mimo obor,“říká Zuzana Lincová, ředitelka portálu Profesia.cz. „Z veřejně přístupných zdrojů UK a ČSÚ vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a více než čtvrtina jich do pěti let ze školství odchá- zí,“dodala. Údaje o tom, kolik učitelé skutečně berou, se ale rozcházejí. Oficiální zdroje podle Lincové uvádějí, že v porovnání s celostátní úrovní se učitelé pohybují na 105 až 110 procentech průměrné mzdy. Podle údajů pe- dagogické komory jsou pod její úrovní. Průměrný výdělek přitom zahrnuje tarifní plat i odměny, náhrady a příplatky. A ty představují velkou část hrubého platu. Konkrétně u učitelek a učitelů ve školkách je to 25 procent, u středoškolských pedagogů 30 procent.

Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku si polovina učitelek a učitelů v mateř- ských školách loni měsíčně i s odměnami, náhradami a příspěvky nevydělala ani 24 805 korun hrubého. Polovina pedagogů na prvním stupni základních škol měla pod 29 671 korun. A medián jejich kolegů na druhém stupni a středních školách byl jen o 11 korun vyšší.

Podle portálu Platy.cz, kam informace o svých hrubých mzdách včetně odměn zadávají jednotlivý návštěvníci, jsou ale nižší. Z pohledu regionů jsou na tom nejlépe učitelé v Praze, Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kde je průměrný plat 25 tisíc a více. Na opačném konci žebříčku jsou kraje Jihočeský, Vysočina, Královehradecký a Olomoucký, kde se průměr pohybuje mezi 22 500 a 23 500 korunami.

Přilepší si i ústavní činitelé

Průměrný plat zaměstnanců veřejného sektoru přitom podle informací ministerstva financí v roce 2013 činil 23 857 korun, letos je 28 862 korun a odhad pro příští rok činí 31 411 korun. To od roku 2013 představuje nárůst bezmála o 32 procent. Díky tomu se zvedají i platy ústavních činitelů, tedy členů vlády, poslanců, senátorů, soudců či státních zástupců. Ty totiž určuje právě průměrná mzda v nepodnikatelské sféře. Od něj se odvozuje rovněž koeficient, kterým se plat násobí.

Navíc politikům stoupnou i měsíční náhrady. Například u premiéra by mohly činit 26 tisíc, u ministra 21 100 korun. U poslanců by se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýšila z letošních 10 600 na 11 300 korun, na cestovních náhradách by podle vzdálenosti bydliště mohli mít až 42 200 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by měla činit 40 800 korun.

Podle tohoto klíče se řídí také plat prezidenta. Ten by příští rok mohl brát 252 700 korun a k tomu zvláštní víceúčelovou paušální náhradu ve výši 235 200 korun. Navíc jeho plat podle zákona o dani z příjmů spadá mezi tzv. ostatní příjmy, které nevstupují do vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění.

Vysoké sumy mají na výplatních páskách například i europoslanci či nejvyšší představitelé centrální banky. Vloni si guvernér ČNB Jiří Rusnok vydělal 3,17 milionu korun čistého. Ve funkci guvernéra přitom působí od loňského 1. července, předtím byl členem bankovní rady. Viceguvernér Mojmír Hampl si pak podle zprávy vydělal 3,1 milionu korun čistého a druhý viceguvernér Vladimír Tomšík zhruba tři miliony.

Autorka je spolupracovnice redakce