Kvóty končí. Nahradí je africká centra?

Po dvou letech vyprší lhůta systému přerozdělení běženců, který Česko odmítlo dodržovat Rýsuje se nový

BRUSEL/PRAHA Za několik dnů tomu budou dva roky, co si ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v Bruselu prožil své Waterloo. Evropská rada tehdy nechala o povinných kvótách na přerozdělování migrantů hlasovat většinově. A Česko bylo společně se Slovenskem a Maďarskem přehlasováno. „Zdravý rozum prohrál. Kvóty nebudou nikdy fungovat,“posteskl si tehdy Chovanec.

A nutno přiznat, že měl pravdu. Ze 160 tisíc migrantů v Řecku a Itálii se k letošnímu 31. srpnu podařilo do jiných zemí EU přesunout 27 428, tedy necelou pětinu. A zatímco dříve kvóty, jejichž dvouletá platnost vyprší přespříští týden, napadali především „rebelové“ze střední a východní Evropy, dnes v jejich pokračování nedoufá nikdo.

„Nedovedu si představit, že by se dala dohromady politická vůle k prodloužení kvótového systému. Myslím, že si všichni oddechnou,“řekl v rozhovoru pro LN Martin Povejšil, velvyslanec při EU.

Zatímco kvóty, které Česko odmítlo dodržovat a hrozí mu za to žaloba ze strany EU, uplynutím zmíněné dvouleté lhůty přestanou fungovat, rýsuje se řešení. Nový recept na to, jak snížit počty migrantů, kteří připlouvají k italským, řeckým a španělským břehům.

Jde o uprchlické tábory v režii EU, které by ale byly umístěné v Libyi a Tunisku. Tedy zemích, odkud nejčastěji do Evropy vyrážejí lodě a čluny plné migrantů zejména ze subsaharské Afriky.

EU by uprchlíky ze zemí, kde často zuří války, hlad a rozvrat státu, chtěla zachytávat ještě předtím, než se za pomoci převaděčů rozhodnou pro riskantní cestu do Evropy. Azylovým sítem, které určí, zda mají na ochranu v EU vůbec nárok, by tak prošli již na africkém kontinentu.

Nápad, s nímž původně přišlo Rakousko a v létě za něj začala lobbovat Francie, má oproti kvótám velkou výhodu. Tentokrát jsou pro i státy, které proti kvótovému systému brojily. A to včetně Česka. Pokračování čtěte na straně 3