Policie testuje nová psí plemena
Trvá to sotva minutu. Fenka německého ovčáka začenichá a za chvíli už hrabe na koberci. Označí tak místo, kde je pár kapek benzinu. „Mám ji krátce a neuměla nic. Po měsíci práce hledá a značí, což je super,“pochvaluje si její psovod ve výcvikovém středisku ve středočeských Býchorech.
Němečtí ovčáci hrají ve službě policie prim, mezi využívanými plemeny je jich nejvíc. V posledních letech policie začala i s chovem belgického ovčáka. Teď chce vypracovat analýzu, zda lze využívat i další plemena, a to především pro jejich čichové schopnosti.
„Němečtí a belgičtí ovčáci se využívají zejména jako hlídkoví a všestranní psi. Pro speciální výcvik si jednotlivé útvary vybírají i další plemena, která mohou efektivněji splňovat jejich specifické požadavky. Jde zejména o labradorské retrívry, rotvajlery, dobrmany, border kolie, německé ohaře, české fousky a další,“upřesnil mluvčí Policejního prezidia Petr Habenicht. Především lovecká plemena díky staletím šlechtění podle něj disponují vlastnostmi využitelnými i u policie. Občas se ve službě objevují i kříženci.
Jiná plemena než ovčáci jsou policisty využívána již nyní, ale pouze v jednotkách kusů.
Dohromady slouží u policie 728 psů. „Záleží na psovodovi. Když tíhne k loveckým plemenům, může si vzít třeba ohaře. Slouží i jeden český fousek, ale vyloženě na speciální kynologii. Má ho psovod, který dělá ještě mysliveckou kynologii a má k tomu vztah. Mají nos a dá se s nimi pracovat. Slouží i jedna border kolie, dokonce i kokršpaněl. Je to jako se vším. Když vám někdo dá psa, jenž se vám nelíbí, nepracujete s ním stejně, jako když se vám líbí,“říká k tomu vedoucí výcvikového střediska služebních psů v Býchorech Jaroslav Labuta.
Středisko v Býchorech je jedno ze tří a ročně jím projde kolem 150 psovodů a dvou set psů. Psy tady učí na klasickou i speciální kynologii. Z první vychází hlídkoví a pátrací psi. Z druhé ti, kteří pomocí čichu hledají konkrétní věci – drogy, výbušniny, zbraně, lidské ostatky nebo hořlavé látky. „Na klasickou kynologii se lovecká plemena využít nedají. Těžko donutíte ohaře, aby zadržel pachatele. Nemá to v genetické výbavě,“vysvětluje Labuta.
Hlídkoví a pátrací psi u policie převládají, je jich 434. Štěňata se začínají cvičit od dvou měsíců do tří let. Se speciální kynologií pak může začít i čtyřletý nebo pětiletý pes.
„Když má k tomu dispozice, může se ve specializaci dostat do výborné kondice v horizontu 15 měsíců. Je ale otázka, jestli je to vhodné a jestli to za to stojí, protože slouží průměrně do osmi nebo devíti let. Dělá se to minimálně, ale může se stát, že útvar potřebuje akutně psa, a k tomu je vhodný starší jedinec,“říká Labuta.
Psi, kteří jsou zvyklí na dělobuchy
Klasická kynologie je složitější, má víc disciplín. Pes se musí naučit stopování osob po pachové stopě, tedy pátrání po pohřešovaných i pachatelích nebo věcech použitých při trestné činnosti. Dlouhodobě využívaná metoda výcviku se nemění, co ale ano, je provádění trestných činů.
„Před dvaceti, třiceti lety byl počet aut nižší, jinak vypadala i zástavba. Pachatelé už nechodí pěšky dvacet kilometrů. Jezdí auty a trestnou činnost páchají převážně ve městech. Pro psa jsou to samozřejmě stíženější podmínky,“uvádí psovod Tomáš Šimek z odboru služební kynolo- Psi musí poslouchat i bránit svého pána. gie a hipologie na policejním prezidiu.
Stejně tak se musí naučit poslouchat. „Musí mít vštípenou základní ovladatelnost, poslechnout na přivolání, měl by umět překonávat překážky. Neměl by mít problém na různých površích, měl by zvládat schody i výšky. Cvičí se také na obranné práce, aby se naučili bránit psovoda v náhubku i bez něj. A naučit se, že když ho někdo praští třeba koštětem, tak to zabolí,“vysvětluje Šimek. Obranu se začínají učit štěňata na rukávech. Postupně je pak učí, aby je nezajímala jen pomůcka, ale konkrétní člověk.
Psi se navíc čím dál častěji začínají využívat i na sportovních utkáních a demonstracích. „Dnes je součástí pořádkových jednotek i družstvo psovodů. Psi se cvičí, aby byli zvyklí na dělobuchy. V rámci výcviku se hledají konkrétní jedinci, kteří k tomu mají dispozice. Jsou víc obranářsky založení a jsou schopní psychicky ustát velký dav. Je něco jiného, když před vámi stojí čtyři lidé nebo pět set, kteří dělají kravál a řvou,“říká Šimek. „Říká se, že jeden psovod se psem zastane práci tří policistů pořádkové policie,“dodává.
Tak jako fenka německého ovčáka v úvodu textu se ve speciální kynologii učí psi hledat konkrétní látku a dát o ní vědět. Hlásí přitom různě. Hrabáním, štěkáním nebo zalehnutím. „Výbušniny se musí značit jen pasivně, nesmí hrabat ani štěkat. Zalehne, sedne nebo stojí. Nesmí štěknout, protože to může být akusticky spouštěná výbušnina. Psi tak lehají a začíná se to dělat čím dál tím víc i u jiných speciálek, než jsou výbušniny. Když hledají drogy v autě za dva miliony a najdou třeba jednoho jointa, tak pak škoda, která na autě vznikne při aktivním značení, není úplně adekvátní,“vysvětluje Šimek.
Psi se konkrétní látky učí hledat pomocí odměn. Ať už jsou to drogy, nebo benzín, pes po jejich označení dostane pamlsek. Spojí si tak odměnu s konkrétním pachem. Na drogy je v Česku specia- lizovaných 75 psů. Zhruba o polovinu méně umí hledat hořlavé látky. Nejvíc je psů vycvičených na hledání výbušnin, 120. Nejméně pak na zbraně, takových psů je osm, o jednoho více se specializuje na hledání lidských ostatků. V takovém případě je na cvičení ideální lidská tkáň. „Používaly se i chemické tablety, ale nejsou tak vhodné,“uvádí Šimek.
Pes není pistole
Právě ve speciální kynologii se také více projevují trendy. Celní správa se tak například začala zaměřovat na hledání nelegálně převážených exotických zvířat. A není vyloučené, že v budoucnu budou trénovaní i policejní psi. Ti zatím reagují například na nové typy zbraní.
„Mění se to průběžně. Jestliže se mění stavba výbušnin a je nějaká nová chemická látka, vztáhne se to samozřejmě i do výcviku. Ale vlastně psa učíte jen hledat něco dalšího. Amusí to být samozřejmě ve schopnostech psa, aby nehledal něco, co poškodí jeho či- chové smysly. Výbušnina navíc neobsahuje jen jednu látku. Několik druhů většinou obsahuje jednu společnou. Pes nemusí umět hledat stovky látek, stačí vybrané,“tvrdí Šimek.
90 štěňat každý rok
Policejní psi odchází do policejního důchodu zhruba v devíti letech. Hlavním důvodem bývá jejich fyzická kondice. „Pes je zvíře, není to pistole, která když se porouchá, nechá se opravit,“zakončuje Šimek.
„Služební kynologie má u policie historickou tradici, proto máme i vlastní chovnou stanici v Domažlicích, která je hlavní zásobárnoumladých psů pro policejní praxi. Ročně stanice vyprodukuje kolem devadesáti štěňat,“doplnil ředitel pořádkové policie Martin Hrinko. Právě pod ředitelství služby pořádkové policie na policejním prezidiu služební kynologie spadá. „Oddělení služební kynologie jsou pak na každém krajském ředitelství,“dodává ředitel.