Je načase si s Kimem sednout
Po posledním jaderném testu sílí volání po ještě přísnějším postupu vůči Severní Koreji. Místo sankcí, které Čína nikdy doopravdy nebude uplatňovat, by tak USA měly usilovat o dialog mezi lídry obou zemí, Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem, říká politolog ze Soulu Seong-Hjon I.
shigton měl zkusit. Žádný lídr velmoci se s ním doteď nesetkal osobně. Dokonce ani (čínský prezident) Si Ťin-pching. Trump by mohl i poslat nějakého bývalého prezidenta, Baracka Obamu nebo Billa Clintona, aby si s Kimem sedl, zjistil, jaké jsou jeho představy o jaderném arzenálu, a snad i to, za jakých podmínek by se ho byl ochoten zbavit.
LN Proč by se ale vůbec měl chtít jaderného arzenálu zbavit? Vždyť je to životní pojistka režimu. KLDR poukazuje na Saddáma Husajna nebo Muammara Kaddáfího, kteří byli podle ní svrženi právě proto, že tyto zbraně neměli.
Ano, jsou tu jisté chyby, které USA udělaly. Jsou případy, kdy se země vzdala na základě podmínek a USA ji pak napadly. A toho se KLDR obává. Je tu ale cesta, jak se této staré známé pasti vyhnout. V minulosti se jednalo o závazek mezi dvěma stranami. Pokud by šlo o dohodu s vícero zúčastněnými stranami, dává jí to značně vyšší šanci na přežití. Prvním krokem by přitom bylo zastavení existujícího jaderného programu, jeho likvidace by byla až dalším. Krok za krokem, něco za něco.
Metoda cukru a biče je v mezinárodní politice nezbytná. Za po-
jihokorejských expertů na bezpečnostní situaci na Korejském poloostrově a jeho možné budoucí sjednocení.
Magisterský titul získal na Harvardově univerzitě, doktorát obhájil na respektované čínské univerzitě Čching-chua.
Žije v rodném Soulu, celkem 20 let strávil v zahraničí – v USA, Číně a Japonsku.
Působí jako výzkumný pracovník v předním jihokorejském think-tanku Sejong Institute a přednáší v zahraničí, mj. na Harvardově a Stanfordově univerzitě. Aktuální dění komentuje pro CNN, The New York Times, al-Džazíru i Foreign Policy. slední roky jsme ale viděli jen ten bič. Trump kdysi jako prezidentský kandidát řekl, že by si rád sedl s Kimem nad hamburgerem. S trochou nadsázky by se tak možná měl k této myšlence vrátit.
LN Jak moc změnil nástup Trumpa do Bílého domu celou dynamiku vztahů na Korejském poloostrově?
Je poměrně překvapivé, že navzdory tomu, nakolik do protikladu k prezidentu Obamovi je Trump stavěn a nakolik sám tvrdil, že od něj bude odlišný, používá doteď v případě Severní Koreje v zásadě tytéž metody. Tlak, sankce a demonstrativní vojenská cvičení. Domnívám se ale, že dokud bude Trump v Bílém domě, bude v pokušení využít vojenské akce, jako tomu bylo v případě úderu v Sýrii. Doteď se tak nestalo, zřejmě i díky jeho poradcům. Kdo ale ví, co bude dál.
Je tu jeden úhel pohledu, že Trumpova Amerika je velmi abnormální, prochází nestandardním obdobím a za čtyři roky se možná vrátí tam, kde byla. Pak je tu ale druhý pohled, a to ten, že Trump reprezentuje větší sociální změny, kterými USA procházejí. Mění se americké veřejné mínění a stále více Američanů vidí Severní Koreu jako existenční hrozbu. Na půdě Kongresu se odehrávají na toto téma čím dál bouřlivější debaty a média o tom mnohem více mluví. I průměrní Američané, kteří donedávna nevěděli, kde Severní Korea leží, to tak teď už vědí. To, jak se v následujícím roce či dvou bude rozvíjet tato debata v USA, lze vnímat jako jistý barometr. A obávám se, že navzdory dlouhodobému napětí na Korejském poloostrově skutečná krize teprve začala.
LN Mění se nějak vnímání KLDR i u veřejnosti v Jižní Koreji? Řada Korejců takřka samozřejmě hovoří o budoucím sjednocení poloostrova.
Na Severní Koreu jsou tu dva různé pohledy. Jednak jako na existenčního nepřítele, hrozbu, která musí být eliminována. Zároveň je tu ale stále argument, že jsou to přeci etničtí Korejci, titíž lidé jako my. Že je Severní Korea odloučený bratr, jehož je třeba přivést zpět. Současný prezident Mun Če-in chápe, že situace na Korejském poloostrově je nyní skutečně riskantní a že musí převzít mírovou iniciativu. Že pokud dojde k nějakému nedorozumění, věci se velmi snadno mohou vymknout kontrole. Pokud začne na Korejském poloostrově konflikt, nebude omezen na toto území. Bude mít potenciál stát se třetí světovou válkou.