Plzeňské zdraží o desetníky
Lídr českého trhu zvýší ceny lahvového i piva v plechovkách Hospod se změna netýká
Ležák Pilsner Urquell z nynějších 24,9 koruny za lahev zhruba o 80 haléřů, desítka Gambrinus z 12,9 koruny o čtyřicet haléřů. Podobně podraží od října i další značky Plzeňského Prazdroje – Velkopopovický Kozel a Radegast. Lídr českého trhu přesně po roce opět zvyšuje ceny.
Zdražení, které podle informací ČTK dosáhne v průměru 3,1 procenta, se týká veškerého piva v obalech, tedy lahvového, v PET lahvích a v plechovkách. Na rozdíl od loňského října, kdy Prazdroj zvýšil ceny obchodům i hospodským, ale letos sudové a tankové pivo nechává beze změny.
Sudovému se zdražení vyhne
Mluvčí Prazdroje Jitka Němečková to vysvětluje tím, že pivovaru rostou náklady na výrobu, distribuci, stáčení do lahví a dalších obalů, ale v obchodech se ceny vlivem různých promočních akcí v podstatě nemění.
Na druhé straně mnoha hospodským a restauracím nastaly letos vlivem zavedení EET a zákazu kouření těžké časy, některé podniky se dostaly do ztráty, jiné dokonce kvůli poklesu klientely zavřely.
Obecně už několik let platí, že roste prodej balených piv z obchodů a klesá návštěvnost a odbyt sudového v hospodách. „Proto se úpravy ceny týkají pouze baleného piva a zachováváme cenu piva čepovaného pro hospody a restaurace,“říká Němečková.
Zákazník však ve výsledku zdražení nemusí nijak citelně poznat, protože velké obchodní ře- tězce mají silnou vyjednávací pozici a dokážou dodavatele tlačit k co nejnižším cenám.
Podobně jako v jiných letech i nyní lze očekávat, že postupně se k Prazdroji, který je zhruba s 43procentním podílem na domácím trhu největší, přidají i konkurenti. Podpora upadajícího prodeje čepovaných piv se pro všechny výrobce stala v poslední době zaklínadlem, do zastavení propadu v hospodách investují miliony a je zřejmé, že ani další pivovary cenu sudového piva nezmění a zdraží také jen obchodům.
Obvykle vyčkávají, co vyšší cena piv Prazdroje udělá se spotřebiteli, a také chtějí nějakou dobu využít dočasné cenové výhody. Nikdo z konkurentů však své plány nekomentuje. Tvrdí, že mají vlastní cenovou politiku. Říkají to i ve Staropramenu, který loni zdražil část svých značek měsíc po Prazdroji.
„Společnost Pivovary Staropramen k případné úpravě cen svých výrobků přistupuje vždy na základě vlastní analýzy nákladů a dalších vstupů, ne na základě cenové politiky konkurence,“říká za českou pivovarnickou dvojku PR manažerka značek Denisa Mylbachrová.
Výrobci pravidelně vysvětlují zdražení piva růstem nákladů na suroviny, distribuci nebo jako nyní Prazdroj třeba vyšší cenou hliníku, potřebného na stále se zvyšující produkci piv v plechovkách.
Podle Tomáše Maiera, který na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity Praha přednáší ekonomiku pivovarnictví, je argument vyšších nákladů na suroviny většinou zástupný. A důvodem ke zdražení je spíš snaha o vyšší zisk.
„Je velice úsměvné, že důvody pivovarů pro změnu ceny jsou vždy uváděny jakoby přes kopírák, tedy růst cen surovin a energií,“říká Maier.
Neskutečně efektivní firma
Nejvýznamnějším cenovým výkyvem mezi surovinami bylo předloňské zdražení chmele kvůli jeho neúrodě.
„Cena chmele a chmelových extraktů, které se pro výrobu piv ve velkých pivovarech používají mnohem více, činí na půllitr piva méně než 20 haléřů. Pokud by se tak cena chmele a chmelových produktů zvedla o polovinu, z logiky věci plyne, že je to nárůst o nicotných deset haléřů na půllitr plus ještě nicotnější DPH,“reagoval Maier už při loňském zdražení piv od Prazdroje.
Připomíná i obrovskou efektivnost produkce českého lídra. Například v roce 2014 vydělal Prazdroj 3,46 miliardy čistého, což znamená v průměru na jeden vyrobený půllitr 2,26 koruny. To je zisk pivovaru po odečtení všech daní a výrobních nákladů, včetně těch mzdových.
„K tomu se dá jen dodat, že tato firma funguje neskutečně efektivně, o takové ziskovosti si většina ostatních může nechat jen zdát,“dodává Maier.