Dudamel zradil revoluci

Dirigenta Gustava Dudamela není třeba představovat, světoznámý umělec s nahrávací smlouvou u Deutsche Grammophon od sezony 2009 šéfuje filharmonii v Los Angeles a smlouva mu zde byla dvakrát prodloužena. Zkrátka superstar v oboru „smutné“hudby.

REZONANCE

Dudamel byl od počátku kariéry vývozním artiklem venezuelského režimu, objížděl světová pódia s venezuelským národním mládežnickým orchestrem jako propagandistickým nástrojem budovatelů komunismu. Umělecké výkony jihoamerických umělců uváděly v nadšení posluchače na celém světě, takže venezuelský program vzdělávání mladých hudebníků El Sistema se pokusilo napodobit i Skotsko, u nás třeba Nadační fond Harmonie. Dirigent, sám odchovanec tohoto programu, jemuž režim Huga Cháveze výrazně zvýšil podporu, je už devatenáctým rokem jeho hudebním ředitelem. Ostatně zahráli též na Chávezově pohřbu.

V květnu umělec zareagoval na protivládní demonstrace, kdy venezuelské bezpečnostní orgány zabily hudebníka Armanda Canizalese, tehdy Dudamel vyzýval režim, aby naslouchal lidu. V červenci se pustil do ostřejší rebelie, když v denících New York Times a El País publikoval názorový text reagující na vzrůstající brutalitu režimu a vyslovil se proti volbám do Ústavodárného shromáždění, které má pomoci Nikolasi Madurovi obejít řádně zvolený parlament. Maduro reagoval nejprve podrážděnými komentáři, v nichž poukazoval na to, že dirigent žije v zahraničí. Jenže 21. srpna to dal dirigentovi pocítit, když zrušil turné mládežnického orchestru po Spojených státech.

Někdo se může Dudamelovi posmívat jako užitečnému idiotovi, který procitl, ale tak jednoduché to není, musíme si uvědomit, že El Sistema je pro spoustu talentovaných Venezuelanů cestou k lepšímu životu. Berme to spíš z té lepší stránky: diktátor se nezmůže na lepší reakci. Režimu zákaz nepomůže a o to víc vynikne utilitárnost propagandy, která se schovávala za vynikající umělecké výkony.