Průměrná mzda roste k 30 tisícům

PRAHA Česku se nebývale daří. Tempo růstu ekonomiky překonalo odhady a míra nezaměstnanosti je na historickém minimu.

Včera zveřejněná čísla růstu mezd ve druhém čtvrtletí pak přinesla další milník. Průměrná mzda se vyšplhala jen lehce pod třicet tisíc korun na 29 346 korun. Reálně pak platy vzrostly po odečtení inflace o 5,3 procenta. Česko tak zažívá nejvyšší reálný růst mezd od předkrizového roku 2007.

Včera zveřejněná čísla překvapila všechny. „Růst mezd byl ve druhém čtvrtletí velmi silný a překonal očekávání jak finančních trhů, tak centrální banky. Nicméně skutečnost, že průměrná mzda v české ekonomice silně roste, není vzhledem k aktuální hospodářské situaci překvapivá,“říká ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Česku se totiž dostává hned několika ingrediencí, které ženou mzdy vzhůru. Firmám chybí lidi a úřady práce nabízejí asi 188 tisíc volných míst. Zároveň ekonomika zažívá silný hospodářský růst. Podle ekonomů by tak průměrná mzda měla letos dokonce přesáhnout třicetitisícovou hranici.

„Meziroční růst průměrných mezd by se měl ve zbytku roku udržet kolem sedmi procent. Průměrná mzda v ekonomice by tak měla přesáhnout 30 tisíc korun,“soudí například analytik Komerční banky Marek Dřímal. Že by se měl růst mezd udržet na úrovni kolem sedmi procent, si pak myslí i analytik ČSOB Petr Dufek.

Mzdy a produktivita

Je však otázkou, zda přílišný růst mezd nemůže ekonomice spíš uškodit. „Jeden názorový proud, k němuž se lze zřejmě přiřadit, hovoří o tom, že stávající mzdový růst již výrazně přesahuje jak aktuální ekonomickou výkonnost, tak především produktivitu – a může se naopak brzy stát překážkou pro další rozvoj,“říká například Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory.

Jak napsaly LN minulý týden, odbory hodlají požadovat pro příští rok zvýšení mezd až o desetinu.

„Mohu říct, že náš návrh bude velmi sebevědomý a bude rozhodně vyšší, než byl pro rok 2017, kdy jsme požadovali zvýšení o pět až 5,5 procenta. Samozřejmě je to pro jednotlivé sektory individuální,“řekl LN Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. S tím, že konkrétní požadavky odbory zveřejní až v polovině září. Podle odborářů je totiž v Česku obří rozdíl mezi výší produktivity práce, která u nás dosahuje zhruba 60 procent průměru Evropské unie, a jejím ohodnocením, jež je zhruba na třetině unijního průměru.

Před masivním zvyšováním platů však ekonomové varují. „Požadavky na růst mezd by spí-

Nejrychleji mzdy rostou na Karlovarsku

še měly reflektovat trend vývoje ekonomiky a její produktivity, nikoli jednou hot a podruhé čehý... Růst mezd odrážející růst produktivity práce je úplně v pořádku. Ale nesmí to být na úkor konkurenceschopnosti. Každá firma si může dovolit jiný růst mezd, každý zaměstnanec si také zaslouží jiný růst odměny,“upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

„Plošné zvyšování mezd může vést až k zániku firem a chřadnutí celé ekonomiky. Víme, jak dopadly ekonomiky, které neuhlídaly mzdové náklady: Řecko, Španělsko či Itálie,“dodala.

Příjmový zlom v pohostinství

Vůbec největšího růstu se v druhém kvartálu dočkali pracující v restauracích a ubytovacích zařízeních. Těm se mzdy zvýšily me- ziročně skoro o 16 procent. Velký vliv přitom mělo nejen zvýšení minimální mzdy, která od začátku letoška vzrostla na 11 tisíc korun, ale například i zavedení elektronické evidence tržeb.

„Zhruba dvě třetiny tohoto nárůstu jsou důsledkem zvýšení minimální mzdy. Zbytek růstu mají na svědomí dva efekty: jednak nedostatek pracovní síly, jednak EET. Domnívám se, že EET je až na třetím místě v důležitosti, ale i tak se jedná o výrazný faktor,“říká Dřímal. „Vliv EET bych neopomíjel, ale přece jen i zde je vidět silná poptávka po nových zaměstnancích – ať už jde o kuchaře, nebo číšníky a servírky,“doplnil Petr Dufek z ČSOB.

Nejmenší růst mezd, lehce přes čtyři procenta, se tak týkal finančního sektoru, kde jsou platy obecně vysoké dlouhodobě.