Čistírny propouštějí hormony
Hormonálně aktivní látky se do odpadních vod dostávají z antikoncepce, kosmetiky, čisticích prostředků nebo průmyslové výroby. To, že by odstranění těchto látek bylo velmi nákladné, zdůrazňuje i profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Je to tak náročná záležitost, že jediná země, která se k tomu zatím odhodlala, a to ne v celostátním měřítku, je Švýcarsko. Třeba v Německu tvrdí, že na to momentálně nemají finanční prostředky. Zvýšilo by to cenu vody natolik, že by to občané asi nepochopili,“vysvětluje.
Švýcarsko vybralo tamní nejdůležitější čistírny a na odstranění hormonálně aktivních látek z odpadních vod vyčlenilo stovky mi- lionů franků, dodává Wanner. Obce, které vláda do projektu vybrala, dostanou 80 procent federální dotaci a zbytek musí platit ze svého. Zároveň to nejde postavit ze dne na den, takže celý projekt je rozplánován zhruba až do roku 2030.
Problémem jsou pesticidy
V Česku se to ale nevyplatí, protože tuzemské zdroje vody nejsou propojené s odpadními vodami tak jako ve Švýcarsku. Každá obec v Česku má svůj zdroj pitné vody, který se přísně chrání. Tato voda pak míří do úpraven pitné vody. Ty se potýkají hlavně s hormonálně aktivními látkami obsaženými v pesticidech, tedy zejména v přípravcích na ochranu rostlin. Zbytky hormonů a antikoncepce se v tuzemské pitné vodě nevyskytují. Ve velkém se nachá- zejí jen v odpadních vodách, které míří do čističek. Specifický případ představovala pouze plzeňská vodárna. Její zdroj pitné vody – řeka Úhlava – totiž začal být zamořený pesticidy a hormony.
Látky na hubení škůdců pocházejí ze zemědělství a dostávají se přímo do povrchové i podzemní vody, z nichž se vyrábí voda pitná. Argumenty odpůrců investování do modernizace čističek zní, že ani kdyby se vynaložily miliardy na vyčištění všech odpadních vod, problém s chemickými hnojivy by to tak nevyřešilo.
Pesticidy se dostávají do podzemní vody hlavně kvůli intenzivnímu pěstování energetických plodin, jako je řepka a kukuřice. Chemického hnojiva se loni v Česku použilo na 12,8 milionu kilogramů. V témže roce byl některý z limitů pro znečištění pře- kročen u 86,8 procenta sledovaných podzemních vod, upozornili odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu.
Je to obzvlášť závažné zjištění v době, kdy jsou hladiny podpovrchových vod na historickýchminimech, a stávají se tak strategickou vzácností, kterou je třeba chránit. Pesticidy se přitom z pitné vody složitě odstraňují. Náklady na vyčištění už teď mohou jít do desítek milionů a výš. Vláda se proto snaží jejich používání omezovat.
Škodí hlavně rybám
Pokud se však nebude řešit problém odpadních vod, ale pouze kvalita pitné vody, bude to mít neblahý dopad na životní prostředí. Pravidelný přísun zbytků hormonální antikoncepce z výpustí čističek totiž způsobuje, že se rybím samcům vytvářejí také samičí po- hlavní znaky. I když se do řek dostává jen malé množství, jejich účinek na vodní živočichy se může projevit již při koncentracích řádově v desítkách biliontin gramu na litr.
Nijak to ale neohrožuje lidské zdraví. „To, co se na úpravnách odpadních vod čistí, se nedělá ani tak kvůli pitné vodě, odpadní voda totiž vytéká do řek, ale kvůli živočichům, kteří v té vodě žijí,“vysvětluje Wanner.
Nejhorší dopad na životní prostředí má ovšem pochopitelně vypouštění nečištěných odpadních vod z kanalizace přímo do řeky. Chemické znečištění v řece mohou ovlivnit také výkyvy počasí. Čistírny odpadních vod nemají kapacitu na velké přívalové deště. A pokud nestačí dešťová zdrž, vytéká nepřečištěná voda přepadem přímo do řeky.