Je to chaos, bouří se polští učitelé proti školské reformě
o rok zkrátila. Nespokojeným pedagogům vadí především zeštíhlování jejich početních stavů. „Už nyní přišlo o práci na 10 tisíc pedagogů a rozpočet počítá s odchodem dalších 20 tisíc,“citoval list Gazeta Wyborcza předsedu odborového svazu učitelů ZNP Sławomira Broniarza. Vláda podle něj ničí veškeré pozitivní věci, které se až dosud na školách povedly.
Učitelské odbory se proti zákonu ostře staví už řadu měsíců. Řada z nich byla postavena před rozhodnutí, zda jsou ochotni přijmout zkrácený úvazek.
Rodiče žáků a pedagogové v uplynulých měsících shromáždili téměř milion podpisů pod žádost o plebiscit, který chtějí o této věci uspořádat. Vládní strana PiS ovšem podobné požadavky zatím vždy striktně odmítala.
Budou se děti učit v Česku?
Jádrem vládních reforem je zrušení dřívějšího systému, který počítal se šesti lety na základní škole, po nichž následovaly tři roky na gymnáziu a tři roky na lyceu. Od 1. září jej tedy nahrazuje nový systém se zmíněnou osmiletou docházkou na základní škole, po které následují čtyřletá lycea či pětileté technické střední školy. Současně se mění i systém učňovského vzdělávání: pokud si zájemci prodlouží tříleté studium o dva roky, mohou rovněž dosáhnout na maturitu.
Mění se také obsahová stránka: přibude více výuky v oblasti informatiky, ale i dějepisu. Celkově se mění i pracovněprávní postavení pedagogů – budou mnohem více podřízeni centrálnímu dohledu polské vlády. Vzdělávací ústavy také čeká příliv mnoha nových učebnic, které podle vlády odrážejí moderní trendy ve vědě i společnosti, k nimž došlo v posledních letech.
Kritici z řad učitelů říkají, že reforma není opodstatněná, protože rušená gymnázia měla dobré výsledky. Tříletá gymnázia byla podle nich užitečným mezistupněm mezi základní a střední školou, který se osvědčil. Mimo jiné vedl i k úspěšným výsledkům polských studentů v mezinárodním srovnávacím programu PISA.
Změny podle nich nejsou dotaženy ani organizačně. Nikdo například neřešil osud žáků ze tří současných ročníků gymnázií, která nyní budou zrušena.
Vláda ale tvrdí, že školství je nutné modernizovat. „Museli jsme odstranit nedostatky předcházejících reforem z konce 90. let,“tvrdí ministryně školství Anna Zalewská. Podle jejího názoru jsou víceletá gymnázia pro zemi cizorodým prvkem a pro mnohé děti představuje změna kolektivu v šesté třídě nepříjemnou zkušenost.
Podle polských médií je jedním z nezamýšlených důsledků reforem i zájem některých rodičů z příhraničních oblastí posílat děti do českých škol. sla
V Polsku začala platit vzdělávací reforma, podle níž má být uzavřeno sedm tisíc škol. O práci kvůli tomu přijde zhruba 37 tisíc učitelů. Pedagogové jsou proti.