Pobyt venku svědčí zraku

Nárůst krátkozrakosti je patrný zejména u dětí a mladých lidí. Obzvlášť vysoký počet pacientů, kteří vidí špatně do dálky a dobře na blízko, zaznamenávají statistici zejména v nejrozvinutějších částech Asie.

„V Japonsku, Číně nebo Singapuru se začíná krátkozrakost ve zvýšené míře objevovat už u šestiletých dětí a stoupá s věkem,“říká docentka Jarmila Heissigerová, přednostka Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Mezi univerzitními studenty je tam dnes více než devadesát procent krátkozrakých.“Situace v Evropě není nejspíš zatím tak dramatická, i když přesné statistiky nejsou k dispozici.

Rizika digitálních dětí

Mezi nejrozšířenější zrakové poruchy patří právě refrakční vady – to jsou takové, při nichž se světelné paprsky dopadající na oko v oční čočce nesprávně lámou. Kvůli tomu se obraz na oční sítnici nezobrazí tak, jak by měl. Důsledkem je pak neostré vidění. Největší počet takovýchto pacientů trpí krátkozrakostí neboli myopií.

Lékaři bezpečně vědí, že tato oční vada souvisí s genetikou. Už při narození tedy záleží hodně na tom, jakou délku oka, tvar čočky a rohovky podědíme. Pokud jsou naši rodiče krátkozrací, musíme počítat s rizikem, že tato oční vada postihne i nás.

„Studie potvrzují, že jednovaječná dvojčata mají dokonce stejný stupeň myopie jako jejich otec nebo matka bez ohledu na to, kde vyrůstají a jaké práci se věnují,“uvádí docentka Šárka Pitrová, předsedkyně České oftalmologické společnosti.

Krátkozrakost se ovšem může projevit někdy až během dětského vývoje, kritické bývá zejména období puberty, kdy růstem prochází nejen pohybový aparát, ale i oko. A pokud je příliš dlouhé, nastává problém. Za běžných okolností se totiž paprsek světla zaostřuje až na sítnici, v těchto případech však k lomu dochází už před ní. Krátkozraký člověk tak vidí vzdálené předměty rozmazaně, neostře. Příčin, proč těchto pacientů přibývá, je hned několik. Podle názoru docentky Pitrové to může mimo jiné souviset i s pokrokem v diagnostice. Tedy s tím, že lékaři dnes dokážou krátkozrakost zjistit dřív.

Českým dětem pediatři kontrolují zrak při tříletých a pětiletých preventivních prohlídkách. A pokud se objeví problém, doporučí návštěvu specialisty. Při screeningu refrakčních vad a tupozrakosti oftalmologům, optometristům a pediatrům pomáhá také moderní bezdotykový přístroj PlusOptix. Pracuje na bázi videokamery a dětem spíš připomíná focení u fotografa než odborné vyšetření. Mnozí rodiče mohou svým potomkům nechat zkontrolovat zrak za mírný poplatek i v mateřské škole.

Stále častěji odborníci hovoří o tom, že přibývající počet krátkozrakých pacientů může souviset také s velkou oblibou moderních elektronických zařízení. Už poměrně malé děti tráví dlouhé hodiny před obrazovkou počítače nebo mobilu. Spoustu času věnují intenzivní práci na blízko, při níž mnohdy nutí oko k častému zaostřování na krátkou vzdále- nost. Tím si mohou krátkozrakost aktivovat nebo zhoršovat.

Papírové knížky pro lepší oči

První studie, které zkoumaly příčiny vzrůstajícího počtu krátko- zrakých dětí, vznikly na konci minulého století.

„Už tehdy se hodně zabývaly tím, nakolik tento problém souvisí s nástupem počítačů a mobilních telefonů,“říká docentka Jarmila Heissigerová. „Ukázalo se, že tato zařízení mohou sice rozvoj krátkozrakosti podporovat, ale zdaleka ne tak výrazně, jak autoři tehdejších výzkumů předpokládali.“

První rozsáhlá epidemiologická studie vznikla v té době v Japonsku. Tam byl nárůst patrný dokonce i u těžkých forem krátkozrakosti, kdy dětští pacienti měli více než minus pět dioptrií. Vědci tehdy po dobu tří let u tisícovek dětí zjišťovali, například kolik hodin tráví ve škole, jak často čtou nebo chodí ven.

Ukázalo se třeba, že hůř jsou na tom děti, které čtou elektronické knížky, než ty, jež dávají přednost těm klasickým. Papírové knihy totiž nevysílají žádné světelné signály, které mohou k rozvoji krátkozrakosti přispívat.

Ještě podstatnější však bylo zjištění, že děti, které tráví venku denně alespoň dvě hodiny, trpí krátkozrakostí výrazně méně než malí počítačoví nadšenci.

V hustě osídlených industriálních oblastech Asie je jich přitom víc než kde jinde. Vzhledem ke složitosti písma musí také školáci trávit mnohem více času školní přípravou, a mají tak poměrně málo příležitostí hrát si venku v zeleni. Signály, které dává denní světlo, jsou přitom pro oko příznivější, než je tomu u světla umělého.

„Podle nejnovějších studií tedy více než na genetice záleží na tom, v jakém prostředí tráví děti svůj volný čas,“upozorňuje docentka Heissigerová. „Když v asijských zemích prodloužili školákům pobyt venku o 40 minut, nový výskyt krátkozrakosti se během tří let snížil o 25 procent.“

A pokud se zároveň děti věnují pohybovým aktivitám, zvyšuje se jejich šance uchovat si zdravé oči o to víc. Podobné opatření se zavádí už v některých mateřských školách v Německu. Za každého počasí tu děti tráví venku denně aspoň dvě hodiny.

Krátkozrakých pacientů v poslední době stále přibývá. A vědci si čím dál častěji lámou hlavu nad tím, čím to je.

Krátkozrakost v dospělosti

Pozornost očních lékařů se v současné době soustřeďuje zejména na děti a mladé lidi. „V tomto období lze vadu nejlépe korigovat,“soudí docentka Pitrová.

Krátkozrakost ovšem postihuje i dospělé. Příčiny jejího vzniku však bývají obvykle odlišné. Starší lidé mívají poměrně často šedý zákal, jehož průvodním znakem mohou být projevy krátkozrakosti. Takovému pacientovi se během krátkého období náhle zhorší vidění na dálku. K podobnému zhoršení může dojít také u nemocných s problémy s oční rohovkou či u diabetiků. Příčiny krátkozrakosti jsou tedy v těchto případech poněkud odlišné, ale prevence bývá v mnohém podobná jako u dětí. Rodinné dispozice sice nikdo z nás neovlivní, ale leccos pro sebe přece jenom může udělat každý.

„Dospělí by, stejně tak jako děti, měli trávit dostatek času venku, aby jejich oko dokázalo správně zpracovávat vnější signály,“radí docentka Heissigerová. „A také dodržovat zásady správné výživy, která by měla obsahovat dostatek vitaminů A, E a D, luteinu, antioxidantů a zinku, které jsou důležité pro dobrou funkci sítnice.“Podle slov docentky Pitrové je rovněž důležité dodržovat při práci na blízko čtecí vzdálenost a dbát na správné osvětlení. Už tím můžeme rozvoj krátkozrakosti leckdy účinně přibrzdit.

Příčinou nově vzniklé krátkozrakosti u dospělých může být šedý zákal, problémy s oční rohovkou či onemocnění cukrovkou