Učitelé si rázně řeknou o vyšší plat
Platy učitelů
Odboráři jsou ve stávkové pohotovosti, vysoké školy chystají na říjen protestní týden. „Každý student by mohl ,obrátit‘ alespoň pět duší,“říká ke koncepci přesvědčování občanů validními argumenty škol Mikuláš Bek, místopředseda České konference rektorů.
PRAHA/BRNO Do dalšího kola dnes vstoupí jednání týkající se navýšení peněz učitelům a vysokým školám. Na zlepšení podmínek tlačí krátce před volbami odboráři a také univerzitní zástupci.
Ti první chtějí od listopadu pro učitele základních a středních škol vyšší mzdy o patnáct procent, ti druzí zase požadují splnění letitých vládních slibů a „přisypání“4,5 miliardy korun do vysokoškolského rozpočtu, aby bylo mimo jiné i na stipendia pro mladé doktorské studenty.
Před Úřad vlády, která bude ještě před řádným zasedáním jednat o této tematice, byl na dnešek svolán happening studentů, pedagogů i odborářů ze čtrnácti svazů, kteří již minulý týden vyhlásili stávkovou pohotovost.
„ Předpokládám dohodu omzdách, aby se zvýšily od listopadu, a chci se dohodnout na zvýšení výdajů pro vysoké školy,“řekl ČTK v pátek premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Přijít by měli zástupci všech tří koaličních stran: za ANO nejen ministr financí Ivan Pilný, jenž „nevidí důvod k razantním protestům“, ale i jeho předchůdce ve funkci Andrej Babiš. Na požadované účely by prý mohly být využity nespotřebované výdaje jednotlivých ministerstev.
Vláda jedná dosti rozštěpeně: ministerstvo školství požadavky škol podporuje, finance argumentují, že na platy chybí osm miliard.
Kromě odborářů pohrozily protestním týdnem od pondělí 2. října do pátku 6. října i vysoké školy. Minulou středu se totiž vlivná Česká konference rektorů (ČKR) usnesla, že je „rozhořčena postu-
Vláda se letos usnesla na tom, že zvýší platy učitelů o 15 procent. Jestli tomu tak skutečně bude, zatím není jasné.
Odboráři slíbených 15 procent žádají, a to už od letošního listopadu.
V regionálním (tedy v základním a středním) školství pracuje asi 151 tisíc učitelů. Polovina pedagogů na prvním stupni základních škol má méně než 29 671 korun, medián jejich kolegů na druhém stupni a středních školách byl jen o pár korun vyšší.
pem vlády ČR, která dosud nedokázala najít prostředky na navýšení rozpočtu veřejných vysokých škol pro následující roky“.
Studenti a jejich pět duší
Na protest, že výdaje na veřejné vysoké školy vzhledem ke stavu HDP soustavně klesají, vyhlásila takzvaný Týden pro vzdělanost, kdy univerzity dají „svoji nespokojenost razantně najevo“. Pro připomenutí: parlamentní volby
Ministr školství i jeho předchůdci už několik let říkají, že by se měl dostat zhruba na 130 procent průměrného platu.
Více peněz požadují i vysoké školy. Ty chtějí do svého rozpočtu navíc 4,5 miliardy korun.
Medián pedagogů na vysokých školách činil loni 37 407 korun, rozdíly jsou ovšem enormní. Zatímco na technických univerzitách působí i profesoři se stotisícovými platy, na společenskovědních fakultách mají odborní asistenti s doktorátem třeba 20 tisíc měsíčně
do sněmovny se konají poté, už 20. a 21. října.
Jak by asi takový týden vypadal? „Měl by oslovit veřejnost. Nechceme teď podněcovat nějaké omezování výuky, ale pokusíme se přesvědčit občany o tom, že téma financování škol je skutečně důležité. Konkrétní představy jsou v začátcích, debata probíhá na jednotlivých školách. Máme takový koncept, který počítá s tím, že první část týdne bude zaměře- na dovnitř, do akademických obcí a bude tříbit argumenty, tak abychom připravili potenciálně těch 200 tisíc lidí, našich studentů, kteří ve druhé půli týdne s námi přejdou do akce. Naši emisaři budou vybaveni jednoduchými tištěnými či elektronickými materiály, aby veřejnosti celý problém vysvětlovali včetně daných konsekvencí,“řekl LN Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity a také místopředseda ČKR.
Každý aktivní student by pak začátkem akademického roku mohl „obrátit alespoň pět duší“, říká v nadsázce Bek a jmenuje třeba oba rodiče, babičku, dědu nebo kamarády. „Dostane k tomu jednoduchý letáček vysvětlující, v čem česká vláda neplnila sliby a v čem je Česko na chvostu vmezinárodním srovnání,“dodává rektor, jehož ministr financí Pilný označil za „militantního“. Nejsou vyloučeny ani pochody k sídlům ministerstev nebo Úřadu vlády.
„Doufáme, že se dohodneme. Ale jestli ne, tak chceme z vysokého školství učinit veřejně diskutované a společenské téma – a to i pro další následující léta,“nastiňuje lídr brněnské univerzity.
Podle loňské zprávy OECD činí výdaje na studenta vysoké školy v ČR 10 342 dolarů ročně, což je mezi vyspělými státy jedna z nejnižších částek. Podobně v poměru počtu studentů na akademika vykazujeme číslo 22,3, kdežto průměr EU činí 17,5 osoby.
Osm miliard chybí
Včera Pilný v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že v novém návrhu rozpočtu proti červnu zvýšil příjmy o 21miliard korun. Na platy učitelů však podle něj stále osm miliard chybí.
Scházející peníze byměla ministerstva najít v nespotřebovaných výdajích. Již v pátek ovšem Pilný řekl, že resorty mu odpověděly, že žádné peníze na růst platů učitelů a dalších pracovníků veřejné sféry dát nemohou.
Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek se proti tomu ohradil. „Ministerstvu financí jsme sdělili, že jsme připraveni ušetřit v rámci našeho rozpočtu až 120 milionů korun,“informoval v pátek Zaorálek.
Poznámka k tématu čtěte na straně 10