Naše pomníky, aneb co neodvál čas
Bourání sochy generála Leeho a následné nepokoje kladou i nám nejednu otázku. Nejen polní maršál Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče by mohl vyprávět. O císaři Františku Josefovi I. nemluvě. A našli bychom řadu dokladů o těch, jejichž sochy byly asanovány či odklizeny. Řešit to je vždy ošidné.
Zpět k dění na jihu USA. Dávné nenávisti, podjatosti a ukřivděnosti se týkají všech obyvatel, a zvláště těch na jihu USA. Abychom to trochu pochopili, můžeme věc nejen studovat; dobře je si přečíst nejenom Chaloupku strýčka Toma, ale také Jih proti Severu anebo vidět filmová zpracování tématu. Podobně Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna. Pozoruhodný je i Poctivý Abe, poněkud čítankové dílko, našeho autora Antonína Zhoře. A v občanské válce je těžké se na ostří nože se rozhodovat. Nejen pro jednak čestného, jednak kontroverzní- ho jižanského generála Roberta E. Leeho. Stejně jako pro složité okolnosti života prezidenta Abrahama Lincolna.
Animozity prostupují naše vztahy více, než si přiznáme. Táhnou se generacemi, rodinami, zapustily kořeny také v nás samých. Nepochopení, zášť, zrada v nás zanechávají stopy. Problémy zjednodušujeme, blízké nám je černobílé vidění, podle našeho vlastního gusta. Projekce skutečnosti v naší vlastní režii.
Těžkými krizemi v nedávné minulosti po první a druhé světové válce, prošlo i sousední, nám blízké Německo. Rovněž při sjednocení, při nalezení šťastného východiska. Ilustrativní je osud kancléřky: otec Angely Merkelové, Horst Kassner, patřil k levicovým protestantským kruhům v západním Německu a nesouhlasil s Adenauerovou politikou západní integrace. S rodinou opustil Spolkovou republiku a přešel do NDR. Dcera s ním souzněla, studovala v SSSR a byla na stáži v Československu. VGorbačovově éře se angažovala v levicovém hnutí Demokratischer Aufbruch – „demokratické probuzení“– spolu s reformními komunisty, za něž šla do voleb a neuspěla. Pod křídly Lothara de Maizi`ere, šéfa východoněmecké CDU, se dostala do již sjednocené strany. Dnes je pravicovou, pragmatickou, autoritativní vládkyní Německa s rozhodujícím slovem v EU.
Jednoduchá řešení neexistují
I v naší zemi přece najdeme spoustu pozoruhodných pomníků. Vážíme si těch, kteří tam jsou uvedeni, byť zápolili na opačných stranách. Na mnohých z nich jsou vedle sebe jména legionářů stejně jako těch, kteří bojovali v rakouské armádě. Navíc! Právě v ní působil jako důstojník Jan Masaryk, syn TGM, a byl dokonce vyznamenán. Po válce hájil zájmy republiky, podobně jako jeho otec. Věc Československa vzala za svou většina obyvatel. Stejně i můj děd, jenž se z války vrátil domů. Přitom prastrýc v ní zemřel a před tou druhou byl můj otec mobilizován. Naši kapitulaci nesl těžce.
Pro odlehčení uveďme „zdařilý“příklad, co si počít s nešťastnými monumenty. Lišácky to vyřešili v mém rodném městě, Benátkách nad Jizerou. Tam měl TGM již před válkou bustu v zámeckém parku. Za protektorátu zmizela. Ti, kdo ji uchovali, ji opět dali kolem roku 1968 na původní místo. Poté byli bolševici důkladnější. Tu bustu již nikdo nikdy nenašel. Vyřešili to mazaně. Na zámku vyučoval hudbě Bedřich Smetana, a tak na totéž místo usadili jeho bustu. Místem i stylem se tam hodí. To v Jevíčku na Malé Hané byli obezřetnější. Socha TGM byla také za protektorátu odstraněna, ale šikovní patrioti ji zazdili v pivovaře. Za přechodného jara ji tam ponechali a až po převratu v roce 1989 ji „objevili“.
Kdysi došlo v Izraeli k občanské válce mezi kmeny galádským a efraimským. Po bitvě došlo k zúčtování. Zajatým bylo řečeno: „Řekni šibolet!“Kdo jinak vyslovil š-s, byl synem smrti. Přesto žil Izrael relativně v kmenové soudržnosti. Jednoduchým řešením je lepší vyhnout se i dnes. Ostatně i vyhlášený rasista George C. Wallace, několikanásobný guvernér Alabamy, šel v roce 1963 do voleb s heslem: „Oddělení ras včera, dnes i zítra“. Několikanásobně kandidoval i na prezidenta. A přece posléze mírnil své postoje, bezesporu nejen proto, že po atentátu zůstal ochrnutým, ač nadále politicky činným. Kdo vlastně vyhrál občanskou válku v USA? Svým způsobem ji prohráli všichni. Období rekonstrukce přineslo těžké strádání obyvatelům bývalé Konfederace. A osvobození otroci, černoši? Apartheid. Hrubá rasová segregace trvala ještě stovku let.