Stát musí garantovat, že pomůže vždy

Michal Pícl

LN Máte pocit, že mzdy v Česku rostou příliš pomalu?

Určitě. Nějakou dobu tu byla hospodářská krize, která růst brzdila. Až této vládě se podařilo navyšovat platy a minimální mzdu a růst se začíná rozjíždět. My si myslíme, že by mohl být rychlejší. Proto přicházíme s bojem proti nízkým mzdám a levné práci.

LN Podle posledních údajů ČSÚ rostly mzdy meziročně o 5,3 procenta. To je pomalu?

My v našich posledních návrzích reagujeme na toky kapitálu, kdy do zahraničí jde ročně 300 miliard. Prostor tu podle nás pro zvyšování mezd je. Když se podíváte na produktivitu práce, tak ta je na 70 procentech EU, ale mzdy jsou někde na 30 procentech.

LN Víte, že argumentujete stejně jako odboráři?

To je ale logické! Jde nám o to samé – o vyšší platy. My se několik desítek let vypořádáváme s odkazem ekonomické transformace a nízkých mezd. Ty měly s růstem ekonomiky vymizet. To se ale nestalo. Žádáme tak, aby se mzdová hladina a produktivita práce srovnaly.

LN Když řekneme, že ČSSD je stranou práce, tak to platí?

Ano.

LN Proč tedy ČSSD navrhuje vyšší zdanění práce? Vy sám jste spoluautorem návrhu progresivně zdanit práci lidí s platem nad 50 tisíc korun měsíčně, který jste teď upravili na 80 tisíc měsíčně...

Když jsme s návrhem přišli, tak jsme chtěli rozvířit diskusi, že 70 procent lidí nebere ani průměrnou mzdu. Ta původní hranice byla dána tak, že by se toto opatření nedotklo 90 procent populace. To je obří masa, která by na těch 50 tisíc nedosáhla, To je tristní. My jim chtěli jen snížit daňové zatížení.

V současné době jsme posunuli hranici na 80 tisíc korun proto, že když jsme se podívali na celkový daňový balíček, tak jsme dospěli k tomu, že by při posunutí hranice na 80 tisíc korun může být celý daňový balíček fiskálně neutrální, s nulovým dopadem na veřejné finance. Náhradou by bylo vyšší zdanění firem a bank.

Na rozdíl od jiných stran neříkáme, že snížíme daně všem a že to bude fiskálně neutrální. To nejde.

LN Proč ale vůbec zvažujete vyšší zdanění práce, když v Česku jsou primárně nízké majetkové daně či daně z kapitálu?

Já s vámi souhlasím, že majetkové daně jsou u nás jedny z nejnižších v Evropě. V rámci zemí OECD jsou to asi dvě procenta HDP, v Německu 1,3 procenta a u nás je to asi 0,3 procenta. Určitě tak u nás prostor je. Jak jsem ale říkal, dívali jsme se na rozložení mezd, kdy naším cílem bylo, aby se snížení dotklo největšího počtu lidí a zároveň jsme udrželi fiskální neutralitu celého daňového balíčku. Těch původních 50 tisíc bylo jen tématem k diskusi.

LN Nenaštvaly se na vás náhodou tehdy i odbory?

Ano, díky diskusi jsme dospěli k tomu, že posuneme pásmo tak, abychom dodrželi fiskální neutralitu. Proto jsme zvýšili sazbu na těch 80 tisíc.

LN Jaký očekáváte dopad na příjmy rozpočtu?

Návrh daně z příjmů fyzických osob by vytvořil výpadek příjmů asi ve výši 20 miliard korun. Pak je tam ale daň z příjmů právnických osob, která by měla přinést navíc asi 12 miliard. Ještě tam máme bankovní daň, která by nám dodatečně vygenerovala dalších 11 miliard.

LN Vy jste se při zavádění sektorové daně inspirovali v Rakousku. To ale od ní pomalu ustupuje. Proč ji tedy zavést zrovna v Česku?

Teď jsme přišli s verzí, kterou považujeme za nejlepší. Jde ale jen o jeden z návrhů. Sektorová daň se ale může v reálu upravit podle zkušeností z jiných zemí.

LN Proč právě banky, a ne třeba pojišťovny nebo operátoři, kteří fungují na oligopolním trhu?

Úřad vlády vydal na podzim studii, kdy nám vyšly tři sektory, ze kterých odtéká nejvíce kapitálu do zahraničí – banky, energetika a pak telekomunikace. My se zatím soustředíme právě na finančnictví. Samozřejmě že ten problém vidíme i v sektorech, které jste jmenoval, takže jejich vyš- ší zdanění může následovat v dalších krocích. Zatím jsme ale vybrali jen banky.

LN Ale i ta vaše studie říká, že ve finančnictví je obrovská míra reinvestic, kolem 50 procent...

Ne ale v bankovním sektoru. Tam ten kapitál odtéká a jsou zde ty prostředky. Asi 15 zemí EU má nějakou formu bankovní daně, tak proč ne u nás... LN Ano, ale ve světě vznikala často v důsledku finanční a bankovní krize, kdy se musel sanovat bankovní sektor. To se u nás nedělo, banky poslední krizi ustály.

Ano, fungovalo to tak, že si matky půjčovaly kapitál z bank a sanovaly se tak špatné obchody v zahraničí. My říkáme: nechme peníze tady, pokud nejdou na zvyšování mezd.

LN V Česku je spousta zahraničního kapitálu. Jak ale chcete donutit české miliardáře a jejich firmy, které jsou dnes na Kypru, v Nizozemsku a dalších státech, aby raději měli sídlo tady v Česku, když u velkých a úspěšných firem rovněžmluvíte o progresivní dani?

Tady se během několik let snížila daň z příjmu právnických osob z 32 na dnešních 19 procent. Jediným důsledkem byl vyšší odliv kapitálu do zahraniční. Snižování daní v západním světě cestou není.

LN V programu říkáte, že nechcete, aby Česko bylo levnou montovnou. Zároveň to byla vláda ČSSD, která dávala daňové úlevy právě montovnám. Nemáte pocit, že řešíte problém, který jste sami způsobili?

Přišla s tím Tošovského vláda, my jsme investiční pobídky jen rozvinuli. Navíc koncem 90. let a počátkem milénia sem bylo potřeba dostat zahraniční kapitál a investory a vytvořit pracovní místa. Bohužel se stalo to, co říkáte, kdy sem nepřišly velké firmy s výzkumem a vývojem, ale jen firmy, které dělají různé součástky, či tu vznikly různé sklady kolem Prahy. To chceme změnit.

Chceme změnit systém investičních pobídek tak, že pokud firmy budou chtít tuto daňovou úlevu, tak by musely garantovat určitou výši mezd. Rovněž by se podle nás měly zavázat k tomu, že tu nechají určitou výši zisku formou reinvestic; samotná míra by byla na diskusi. Pak se musíme dívat, koho sem lákáme. Podle mne by měl CzechInvest více vybírat, jaké firmy sem chce přivést. Rov-

Od roku 2015 řídí odbor analýz a informací na Úřadu vlády ČR, který spadá přímo pod premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Předtím na úřadu vlády vedl v premiérské sekci oddělení ekonomicko-sociálních analýz.

V minulosti působil například jako manažer autorizace plateb v agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest nebo jako garant kontrol na ministerstvu školství.

LN Vy navrhujete obnovit fond, ze kterého si budou lidé půjčovat na vlastní bydlení ve chvíli, kdy rostou ceny nemovitostí vyšším tempem než deset procent za rok. Proč má vláda pomáhat všem lidem k vlastnímu bydlení a přifukovat realitní bublinu?

Stejně tak ale navrhujeme i systém sociálního bydlení, toto je jen doplněk. My neříkáme, že dáme všem peníze a ať si koupí byt.

LN To, že tím můžete napomáhat dalšímu růstu cen a fakticky jdete proti záměrům ČNB, berete jen jako drobnost?

Já neříkám, jak přesně bude ten program nastaven. Jen říkám, že je to jedna z možných podob a řešení, pokud bude problém. Samozřejmě neříkám, že máme dát úvěr každému. Tím bychom naopak ještě více zadlužovali lidi a hrozil by růst exekucí. Jen říkáme, že je to nějaký doplněk. Náš hlavní směr je dostupné nájemní bydlení.

LN Nechcete, aby se Češi udřeli k smrti. Když se ale podíváte na analýzu RIA k důchodové novele, tak průměrná doba v důchodu je 23 let. A když se podíváme na zaměstnanost mladých, tak ještě ve 25 letech většina z nich nepracuje. To je dohromady téměř 50 let, kdy člověk nepracuje a neplatí sociální a zdravotní pojištění. Většinu života tedy člověk v Česku nepracuje...

To je ale ten problém, že například mladí nemohou sehnat práci.

LN Vážně nemohou? Nezaměstnanost mladých je u nás nejnižší v EU...

Dnes ano, ale v době krize tu bylo obrovské procento lidí, kteří nemohli sehnat práci. Ano, je potřeba se podívat i na to, jak motivovat mladé, aby začali pracovat. Pak je potřeba se podívat i na ohrožené skupiny nad padesát let, aby neztratily práci, a pak je tam ta důchodová hranice 65 let, která se může posunout nahoru či dolu podle demografického vývoje. Mimochodem, 65 let je všude v EU.

Zvýší nám daně? Zlevní pivo? Budeme dostávat „na ruku“o pět set korun víc, protože klesne sociální pojištění? A jaké budou penze? Lidové noviny přinášejí sérii rozhovorů s ekonomickými experty jednotlivých stran. Prvním je ekonom ČSSD Michal Pícl.

LN Není to všude, leckde mají 67 a hlavně se ta hranice posouvá dál. Například ve Velké Británii či v Belgii...

Dobře, někde mají ale i 63 let.

LN Vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL zrušila druhý důchodový pilíř, přičemž žádnou vlastní penzijní reformu nepředstavila. Jak chcete řešit důchody? O nutnosti důchodové reformy se tu mluví už od počátku 90. let a jediný pokus o ni tato vláda zarazila…

Musíme říct, jak je důchodový systém nastavený. Neustále se tu mluví o důchodovém účtu. Žádný ale neexistuje, je jen virtuální, protože je součástí státního rozpočtu. Vždy to bude na rozhodnutí státu, jestli a kolik dá, nebo nedá na důchody. Když se podíváte na to, kolik peněz tam chybí, tak jsme začínali asi na 50 miliardách, dnes je schodek asi 16 miliard. Predikce ministerstva průmyslu mluví o ročním deficitu mezi 10 a 15 miliardami.

Říkáme, že není potřeba žádná domnělá velká důchodová reforma. Stačí jen různé úpravy odvodů, valorizací či daňové úlevy například třetího doplňkového penzijního pilíře.

My se musíme bavit o tom, jak to dofinancujeme a že dnes jsme v době hospodářského růstu, takže tam také teče více peněz. My ale říkáme, že není potřeba žádná domnělá velká důchodová reforma. Stačí jen různé úpravy odvodů, valorizací či daňové úlevy například třetího doplňkového pilíře.

Teď se bavme o tom, kde ty chybějící peníze vezmeme. Za sebe říkám, proč se nepodívat na nízké majetkové daně. Tam ty peníze jsou. Nebo se bavme o tom, že vezmeme peníze z DPH, která se už v minulosti navyšovala právě kvůli důchodům. Tyto peníze pak alokujeme na důchody. Je to jen o prioritách státu, jestli dá peníze někomu, kdo celý život dřel a zaslouží si to, nebo přijde pravicová vláda s tím, že nikomu nedá nic.

LN Říkáte, že je to na prioritách aktuální vlády. Není to ale náhodou ta největší perverze českého důchodového zajištění, že penzisté jsou plně závislí na libovůli poslanců?

To ale není nevolnictví. Je to garance státu, toho, že důchody bude platit.

LN Už samotná vládní analýza RIA ale ukazuje, že bez zvednutí věkové hranice bude od roku 2030 roční deficit na důchodovém účtu 67 miliard…

Dříve jsme měli 50 miliard, a stejně jsme se s tím vyrovnali. Skutečně to záleží jen na tom, jaké priority stát má. Navíc, nebavme se jen o věku dožití, ale o věku dožití ve zdraví.