Drahé pilulky pomáhají bez záruky

Řada lidí se domnívá, že zdravotní péče má být zdarma. Pokud však jde o vidinu štíhlejšího těla, pohyblivějších kloubů nebo třeba lepší erekce, neváhají utrácet za doplňky stravy tisíce korun.

Být zdravý, krásný a fit je nevyhnutelný trend a zdravý životní styl takřka povinnost. V naději, že toho lidé dosáhnou, otevírají své peněženky a doufají, že různé přípravky pomohou. Jistotu kýženého účinku ale nemají.

Doplňky stravy, kam spadá naprostá většina pilulek, tablet, prášků či nápojů prodávaných s příslibem vylepšení kondice, před uvedením na trh nemusí nijak prokazovat, že skutečně fungují. Stačí, že jejich výrobce či dovozce oznámí, co a v jakém množství obsahují. Účinnost už dokládat nemusí.

Trh s doplňky stravy roste

Jen vloni utratili Češi v lékárnách za doplňky stravy takřka čtyři miliardy korun. V roce 2015 to bylo 3,76 miliardy a o rok dřív 3,74 miliardy, vyplývá z průzkumu společnosti QuintilesIMS. Celková částka, kterou Češi za doplňky stravy každoročně vydávají, ale bude ještě vyšší. Prodej doplňků stravy na rozdíl od léků není prakticky regulován, a tak se úspěšně prodávají přes internet, v obchodech se zdravou výživou, v drogeriích nebo třeba u benzinových pump.

„Zájem o doplňky stravy se neustále zvyšuje, což souvisí s tím, jak se lidé stále více starají a zajímají o své zdraví,“říká Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny, která sdružuje 17 výrobců a také prodejců doplňků stravy, včetně několika lékárenských řetězců.

Právě v lékárnách v letošním roce vzrostl prodej doplňků stravy zhruba o pět procent. „Dramaticky se ale zvyšuje prodej doplňků stravy přes internet, zejména díky nástupu velkých prodejních portálů specializovaných právě na doplňky stravy a produkty související se zdravím,“dodává Hlavatý.

Dlouhodobě největší podíl na trhu mají vitaminy a minerály, na ně připadá zhruba čtvrtina prodeje. Podstatnou část ale tvoří doplňky, jež slibují řešení při určitém zdravotním problému. Týká se to zejména doplňků stravy doporučovaných při bolestech kloubů, které tvoří asi 13 procent prodeje. Na přípravky na zlepšení trávení připadá 12 procent a na přípravky pečující o močové cesty desetina. To jsou podle Hlavatého „stálice“, zatímco doplňky stravy zaměřené více na krásu a vzhled, tedy hubnutí, stav pleti, vlasů a podobně, více podléhají módním trendům.

Relativní novinkou je zvýšený zájem o doplňky stravy zaměřené na zlepšení psychického stavu, tedy nabízející úlevu od stresu nebo zlepšení kvality spánku.

Matoucí obaly

Jenže doplňky stravy, byť se svým obalem, složením a také charakterem informací uváděných na obalu podobají léčivým přípravkům, léky nejsou. Z toho vyplývá řada zásadních rozdílů, které běžným spotřebitelům často nejsou zřejmé. A tak řada lidí kupuje doplňky stravy s nadějí, že zlepší svůj zdravotní stav, i když nemají žádnou záruku, že se tak stane.

„Na první pohled jsou doplňky stravy a léčivé přípravky mnohdy stěží k rozeznání, to však nic nemění na tom, že z hlediska lékařské praxe je potřeba i tyto přípravky vzhledem k jejich rozdílnému charakteru a účelu užití od sebe navzájem důsledně rozlišovat,“vysvětlu-

Problematické doplňky stravy

je právnička Magdalena Mikulová, jež se specializuje na zdravotnické právo. Pokud by zdravotník – nejen lékař, ale i lékárník či farmaceutický asistent – pacientovi doporučil doplněk stravy místo léku, nese v případě, že pacient bude mít zdravotní problémy, odpovědnost za vzniklou škodu.

„Záměrem výrobců je, aby doplňky stravy nebyly od léků na první pohled rozeznatelné, z čehož plyne řada omylů na straně spotřebitelů,“dodala Mikulová.

Zásadní rozdíl je, že doplňky stravy nemusejí procházet přísnými klinickými zkouškami jako léky. Tedy nemusí být nijak prokazatelně účinné. Česká i evropská legislativa nahlíží na doplňky stravy jako na potraviny, které jsou koncentrovanými zdroji vitaminů, minerálů nebo dalších látek. Jejich účelem je doplnit běžnou stravu, tedy nikoliv léčit nebo předcházet vzniku chorob. Proto také doplňky stravy spadají pod působnost ministerstva zemědělství, respektive Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jež je kontroluje obdobně jako ostatní potraviny.

Inspekce varuje veřejnost před těmi doplňky, jejichž složení neodpovídá deklarovanému, například obsahují méně účinné látky, než je uvedeno na obalu, nebo obsahují nepovolené látky, jako jsou zbytky pesticidů či těžkých kovů, případně jsou špatně značeny.

„Souhrnně existuje řada důvodů, kvůli kterým nejsou doplňky stravy schopné garantovat požadavky medicíny založené na důkazech, a nejsou proto z legislativních důvodů k léčbě určené,“shrnuje farmaceut Vladimír Végh.

To neznamená, že by se lidé užívající doplňky stravy nemohli cítit lépe, ale primárně jsou tyto přípravky určeny zdravým lidem. Ani podle legislativy nesmí doplňky stravy vyvolávat dojem, že mají účinnost prevence nebo léč- by onemocnění, ani na tyto účinky odkazovat.

„Přesto se lze u doplňků stravy často setkat s tvrzeními, jež jsou přinejmenším zavádějící, neboť výrobci se snaží navodit dojem, že výrobek má vlastnosti prevence nebo léčby, i když to výslovně neuvádí. Nejčastěji jsou to tvrzení o léčivých vlastnostech jednotlivých složek výrobku, o prokázání jeho účinků v klinických studiích,“upozorňuje Státní úřad pro kontrolu léčiv na svých webových stránkách. Zavádějící je například informace, že výrobek byl schválen ministerstvem zdravotnictví. Ta znamená pouze to, že byla posouzena jeho zdravotní nezávadnost, nikoliv že ministerstvo posuzovalo nebo schválilo jeho účinnost či snad doporučuje jeho užívání.

Ačkoliv doplňky stravy nejsou léky, mohou mít nežádoucí vedlejší účinky, včetně těch závažných. Ukázala to studie vědecké- ho týmu z Centers for Disease Control and Prevention zveřejněná v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Nebezpečné vedlejší účinky

Podle této studie doplňky stravy přivedou na pohotovost či urgentní příjem 23 tisíc Američanů ročně. Přicházejí s potížemi jako bušení srdce, bolest na hrudi, dušení a dalšími zdravotními problémy. Zhruba 2000 osob ročně je pak hospitalizováno, a to v přímé souvislosti s užíváním doplňků stravy.

Celkový počet lidí, u nichž tyto přípravky způsobí zdravotní problémy, ale bude pravděpodobně vyšší, protože studie nezahrnovala případy, kdy se postižení obrátili na svého praktického lékaře nebo jiného ambulantního specialistu.

„Lidé si nejspíš neuvědomují, že doplňky stravy mohou vyvolat nežádoucí účinky,“popsal pro magazín Time Andrew Geller, lékař, který vedl výzkumný tým.

Jako vůbec nejrizikovější se ukázaly přípravky na redukci váhy, ať již pouze bylinné, či s kombinovaným složením, které stály za čtvrtinou všech případů pohotovostních návštěv. Ve studii přitom nebyly zahrnuty energetické drinky, jež jsou posuzovány jako nápoje, byť i ty vzhledem ke svému složení mohou vyvolat nežádoucí účinky.

Doplňky stravy slibující zhubnutí či více energie nejčastěji způsobovaly kardiovaskulární problémy, včetně bušení srdce a bolesti na hrudi. Srdeční potíže byly také nejčastějším důsledkem užívání přípravků údajně zvyšujících sexuální výkon či výkonnost ve sportu.

Různé multivitaminy a preparáty s vysokým obsahem minerálních látek zase nejčastěji způsobovaly alergické reakce nebo potíže s polykáním.