Evoluce ke stroji začíná opičí selfie
Bizarní spor o práva a výnosy ze selfie opičáka otevírá mnohem zajímavější otázku, komu patří výtvory, za nimiž není lidská ruka. Třeba hudba složená nebo dirigovaná robotem.
týden se obě strany raději dohodly, že se Slater vzdá čtvrtiny svých příjmů ve prospěch nadace na ochranu zvířat v indonéských pralesích a PETA žalobu stáhne. Sám fotograf ale tvrdí, že už moc peněz nemá, výlohy za právníky ho zruinovaly a neměl ani na letenku k soudu do San Franciska. Prý ho celý spor poškodil v tom, že lidé absolutně nedbali na jeho autorská práva a neplatili mu za používání známé fotky, protože nikdo nevěděl, komu vlastně patří.
Na první pohled bizarní spor by se dal rychle zhodnotit jako důkaz úpadku západní civilizace a ukázku toho, jakými blbostmi se vlastně dnes zabýváme. Ano, zabýváme. Při bližším pohledu ale tento „nesmysl“znovuotevírá mnohem zajímavější otázku, komu patří umělecký výtvor – a výnosy z něj – v případě, že jeho vznik nevede lidská ruka.
Potlesk pro robomaestra
Nastoupený orchestr povstane, ozve se potlesk, přichází hlavní hvězda, ukloní se a dirigent začne. Nic neobvyklého, kdyby měl na sobě dirigent frak, kdyby měl alespoň ruce nebo hlavu, jenže nemá. Dirigentem jsou dvě bílé mechanické paže robota jménem YuMi. Světoznámého tenora Andreu Bocceliho a filharmonický orchestr z italské Lukky odřídil tento týden při kanciónu La donna e` mobile z Verdiho Rigoletta. I když třeba český dirigent Jakub Hrůša se pro Český rozhlas vyjádřil skepticky, obecenstvo na festivalu v Pise bouřilo nadšením, stejně jako při dalších dvou kusech. Robot z dílny švýcarské firmy ABB šel ve stopách robokolegy Asima, který podobný kousek ukazoval už v americkém Detroitu v roce 2008.
Přímo se pak nabízí otázka, čím se liší selfie makaka z indonéského pralesa a robota v čele symfonického orchestru. Jistě, umělecká kvalita je na poněkud odlišné úrovni, ale z právního pohledu by ani jedna z obou „věcí“neměla mít nárok na své autorské dílo, na tantiemy z fotografie a nahrávek. Na rozdíl od živých dirigentů a fotografů. Nebo jemají mít jejich tvůrci či majitelé a chovatelé? Nejde přitom vůbec o akademickou, ale čistě praktickou otázku a už dnes poměrně slušný balík peněz, který se v budoucnu bude jen zvětšovat.
Před sedmi lety se v ostře sledované aukci v londýnském domě Bonhams prodal za v přepočtu půl milionu korun obraz, který namaloval šimpanz Congo. Cena překonala očekávání více než dva- cetkrát a abstraktní malba zaujala natolik, že díla od Warhola a Renoira prodejci v jeho konkurenci raději stáhli. Obraz patří do vrcholného Congova období, v padesátých letech, kdy jej nakupoval Picasso, Miró jeden vyměnil za svůj a Salvador Dalí prohlásil, že „ruka šimpanze je skoro lidská, zatímco ruka Jacksona Pollocka je naprosto zvířecí“. Nakolik byl okouzlen nelidským umělcem a nakolik se chtěl vysmát americkému abstraktnímu malíři, není úplně známo. Nicméně moderní umění často svádí k otázce, zda by jej nemohlo – možná i o něco lépe – vytvořit zvíře nebo třeba stroj.
Když přijel nedávno do Prahy šéf Microsoftu Satya Nadella, vy- užila toho společnost k výstavě Rembrandtova obrazu, který ale holandský umělec v sedmnáctém století nenamaloval. Vytvořila ho v jeho stylu umělá inteligence a málokdo by poznal rozdíl, je nádherný. Společnost Google dokonce loni na charitativní aukci vydražila za v přepočtu 200 tisíc korun sadu 29 obrazů inspirovaných velkými mistry jako van Gogh. Nevypadají špatně. Nejde tedy zdaleka jen o abstraktní umění, počítače dnes píšou i texty. Mnohdy lepší, než je třeba tento.
Scénář: umělá inteligence
Americký programátor Zack Thoutt se rozhodl, že když spisovatel George R. R. Martin nabírá se svou slavnou fantasy ságou Píseň ledu a ohně velké zpoždění, předběhl ho už populární seriál Hra o trůny a panují obavy, že knihy kvůli chatrnému zdraví vůbec nedokončí, dopíše je sám. Respektive jeho umělá inteligence, přesněji umělá neuronová síť, které da přečíst dosud vydané díly
Komu bude patřit případný patent na lék na zhoubnou nemoc v hodnotě miliard dolarů, který vymyslí algoritmus?
a ona sama pokračuje ve vyprávění osudů dračí královny a velkorodů ze Západozemí. Co když se ale temné předpovědi naplní a budou to jediné knihy, které dojdou až do konce? Komu budou patřit, Thouttovi, Martinovým dědicům, nebo nikomu, či všem?
Umělé mozky také dnes vymýšlejí třeba recepty nebo pomáhají s léčbou rakoviny. Samozřejmě se dají využít i na analýzu složitých molekul léků. Komu ale bude patřit případný patent na lék na zhoubnou nemoc v hodnotěmiliard dolarů, který vymyslí algoritmus? Farmaceutické společnosti, programátorovi, nebo nikomu?
Evoluce od člověka ke stroji začíná u opičáka Naruta a jeho selfie. I když se rozhodneme zvířata chránit více než věci, jak řekl americký soudce, nedali jsme jim autorská práva. Musíme se ale rozhodnout, jestli je dáme strojům. V obou případech jsou totiž někdy i lepší než my sami.