Milionáři z chatrče v Asii pohořeli
Ani záhadná přímluva Pražského hradu v čele s Milošem Zemanem nepomohla firmě Liglass k zisku zakázky za 12 miliard korun
BIŠKEK/PRAHA Měl to být snový příběh několika šikovných českých podnikatelů, kterým se podařilo s malou tuzemskou firmičkou proniknout za hranice a uprostřed centrální Asie pohádkově zbohatnout. Nic z toho se však nekoná, zůstává pachuť a nevyjasněné otázky. I tak by šlo popsat příběh společnosti Liglass Trading CZ, která v červenci vyhrála tendr na výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu za zhruba 12 miliard korun. Firma však nestihla do dnešního dne zaplatit požadovanou částku 37 milionů dolarů (841 milionů korun). Kyrgyzské vládě Sapara Isakova tak nezbylo než kontrakt zrušit.
Za firmu, jejíž sídlo se oficiálně nachází v rozpadlé fabrice v Železném Brodě, přitom od začátku lobbovali vysoké politické „šajby“: prezident Miloš Zeman, jeho kancléř Vratislav Mynář a ministerstvo průmyslu a obchodu. Zastání měl Liglass i mezi špičkami kyrgyzské politiky. To vše navzdory tomu, že českou společnost v oboru nikdo nezná a firma se zmítá v nedobré finanční kondici – od začátku vyvstávala otázka, kde Liglass vezme peníze na počáteční úhradu bezmála miliardové částky. Ještě v roce 2014 firma hospodařila s milionovou ztrátou.
Opustili nás partneři
Datum 19. září bylo pro Liglass hraniční. Nejpozději do dnešního dne měla česká firma příslušným úřadům v Biškeku odeslat 841 milionů korun, které Kyrgyzstán dluží firmě RusGidro, jež měla původně výstavbu elektráren na starosti. Šlo o jednu z podmínek výběrového řízení. Jenže Liglass tak neučinil, peníze se jeho vedení nepodařilo navzdory předchozím ujištěním sehnat.
Veřejnost o tom přímo z Biškeku v pondělí informovali majitel Liglassu Michael Smelík a ředitel společnosti Jiří Vojtěchovský. Oba jakékoliv pochybení odmítli. Celou věc označili za mediální lynč a spiknutí kyrgyzských aktivistů. Smelík vysvětlil, že Liglass nesehnal potřebné stamiliony proto, že klíčoví partneři od něho dali ruce pryč. „Mediální marast a atak, který se spustil, měl za důsledek jedno: novináři a další přímo kontaktovali naše obchodní partnery a banky. V konečném důsledku se stalo, že londýnská banka Barclays nám vypověděla z reputačního rizika spoluúčast na projektu. Moje banka v České republice a Evropě, kde jsem 10 let VIP klient, mi dala speciální režim dozoru nad mými finančními toky,“hřímal před kyrgyzskými žurnalisty Smelík, jenž požádal kyrgyzskou vládu o posunutí termínu splacení ruského dluhu.
Po skončení tiskové konference usedli za stůl vyjednavači Isakovovy vlády. O několik hodin později už bylo jasno: přestože měl dosud kontrakt pro Liglass silnou podporu kyrgyzské vládnoucí garnitury, politici již nemě- li možnost, jak dál posunout termín splacení 841 milionů korun. Premiér Isakov tudíž oznámil, že dohoda se ruší. Vláda vypíše novou soutěž.
Místopředseda vlády Dujšenbek Zilalijev uvedl, že důvodem je nesplacení dluhu ruské firmě RusHydro. „Nemáme jak firmě Liglass prodloužit lhůtu pro splacení onoho dluhu,“pronesl Zilalijev.
Tento bývalý šéf Státního výboru pro průmysl, energetiku a přírodní zdroje se Liglassu po celou dobu zastával. V pondělí však kritiku za tendr vzal na svou hlavu. „Upřímně musím říct, že jsem po celou dobu poukazoval na dopis z českého ministerstva průmyslu a obchodu, ve kterém úřad Li- glass podporoval. Byla to podpora z vysokých míst,“odkázal se Zilalijev podle serveru 24.kg na doporučení českého ministerstva, které dosud plně a uspokojivě nevysvětlilo – stejně jako Pražský hrad –, proč v oboru neznámou společnost pro kyrgyzský tendr doporučilo.
Podobně jako zástupci Liglassu i Zemanův mluvčí dění kolem zakázky zařadil do kategorie mediálních spiknutí. „Po soustavné mediální kampani žádné překvapení,“vzkázal Ovčáček agentuře ČTK. Kancléř Mynář od začátku svou podporu Liglassu hájil slovy, že chtěl jen podpořit českou firmu v zahraničí. Jak však LN v srpnu zjistily, s podnikateli kolem Liglassu jej pojí podnikatel-
ská minulost kolem pražského dopravního podniku.
Politika není náš byznys. Opravdu?
Kauza Liglass začala být výbušná zejména ve chvíli, kdy LN v polovině srpna informovaly, že o případ se začala zajímat česká Bezpečnostní informační služba (BIS). V tu chvíli se totiž sepnul alarm i v Biškeku z důvodu blížících se tamních prezidentských voleb. Politici v čele s premiérem Isakovem začali couvat a vítězství Liglassu obhajovat doporučeními od české hlavy státu Zemana a jeho kancléře Mynáře.
Zástupci Liglassu Smelík s Vojtěchovským se na včerejší tiskové konferenci hájili, že chtěli dělat
jen byznys, nikoliv vysokou politiku, která prý celou věc zásadně ovlivnila. Byli to přitom Zeman s Mynářem, kteří zakázku Smelíkovy firmy podporovali. Smelík pak vedle novinářů za jednoho ze „škůdců“označil i kyrgyzského aktivistu Edila Baisalova.
Baisalov se chystá právně bránit. Neskrýval spokojenost nad tím, jak se příběh kolem Liglassu vyvinul. „Jde o velké vítězství protikorupčního tažení v Kyrgyzstánu. Chci poděkovat české veřejnosti, která naší i vaší zemi pomohla pročistit prostředí, které po vítězství Liglassu vzniklo. Podařilo se udržet dobré vztahy našich zemí, které mohli narušit ti, kteří chtěli rychle zbohatnout,“řekl LN Baisalov.