Tajemné čínsko-české centrum
PRAHA Brusel zvažuje, že čínské investice v Evropě sešněruje přísnějšími pravidly. Obává se totiž rostoucího objemu čínských peněz v hi-tech výrobě, energetice a infrastruktuře. Číňané by se tak mohli dostat k evropskému know-how v těchto oblastech. Hovoří se i o tom, že řada čínských akvizic je politicky motivovaná.
V čele zemí, jež podporují větší regulaci, stojí Německo, Francie a Itálie. Početná skupina států ale příliv čínských peněz vítá – mezi nimi Španělsko, Řecko, Portugalsko i země střední a východní Evropy, Česko nevyjímaje.
Přehazování odpovědnosti
Svědčí o tom aktivita čelných tuzemských politiků i řada podepsaných memorand, v nichž se hovoří o přátelské a pro obě země prospěšné spolupráci. V jednom z nich se mimo jiné zmiňuje založení Čínsko-českého centra pro spolupráci. Přestože od jeho prvního zasedání vmíčovně Pražského hradu uběhly již více než dva měsíce, je o něm dostupných jen minimum informací.
O vzniku centra hovořil již v polovině července předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) v Bukurešti. Agentura Sin-chua citovala jeho slova o tom, že bude v regionu první svého druhu.
Nyní se už ale Hamáček k činnosti centra vyjadřovat nechce. „Pokud vím, je tato záležitost v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, obraťte se prosím na ně,“napsal LN v SMS zprávě.
Na MPO odkázal také hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Ministerstvo ale místo odpovědí zaslalo odkaz na reakci, kterou poskytlo začátkem srpna na dotaz nejmenované žadatelky podaný dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Vyplývá z ní, že Čínsko-české centrum pro spolupráci bude působit v rámci Centra mezinárodní spolupráce Komise pro národní rozvoj a reformu Číny (NDRC). Stane se prý platformou, která bude sloužit k výměně informací a monitoringu naplňování projektů česko-čínské spolupráce.
MPOdále píše, že na české straně neexistuje instituce s odpovídajícími pravomocemi, která by byla zrcadlová vůči NDRC. „Proto dala česká strana souhlas k realizaci každodenních běžných aktivit centra Smíšené česko-čínské komoře vzájemné spolupráce ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Číně, agenturou CzechTrade a agenturou CzechInvest,“konstatuje úřad.
Centrum není právnickou osobou a nemá institucionalizovanou podobu. O jeho agendu se v Číně starají dva zaměstnanci NDCR. Ministerstvo dodává, že nepřeneslo své kompetence ani výlučné pravomoci. Co konkrétně zahrnuje „každodenní agenda“, kterou mají vykonávat jiné subjekty, už MPO v materiálech neuvádí.
„Agentura CzechTrade je partnerem jednoho z projektů ekonomické a obchodní spolupráce v rámci iniciativy One Belt One Road (Nová hedvábná stezka – pozn. red.), konkrétně projektu prohloubení spolupráce v oblasti e-komerce. Partnerem na čínské straně je banka ICBC,“odpověděla mluvčí agentury Zuzana Pluhařová na dotaz LN, co zahrnují každodenní aktivity CzechTrade v rámci Čínsko-českého centra pro spolupráci. Mluvčí dodala, že prostřednictvím kanceláře v Pekingu agentura informuje české firmy o využití různých platforem pro e-komerci a v případě zájmu nabízí asistenci při jednáních.
CzechInvest se pak na činnosti centra podílí v rámci své běžné agendy, jak uvádí mluvčí agentury Petra Menclová. „Tedy jednáním s potenciálními investory, podporou jejich usídlení v Česku, předáváním informací a materiálů o Česku a českém investičním a podnikatelském prostředí a podobně,“upřesnila.
Konkrétnější byl prezident Smíšené česko-čínské komory Jaroslav Tvrdík.
„Naše činnost odpovídá tomu, co dělá Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy u organizace podnikatelských delegací. My to samé děláme poslední roky jako komora specializovaná na Čínu,“napsal v SMS zprávě. A dodal: „Naší rolí je pomáhat podnikatelům obou zemí při uskutečňování jejich podnikatelských záměrů v České republice a Čínské lidové republice. Připravujeme organizačně jejich mise a pomáháme jim s agendami s tím spojenými.“
Jak vyplývá ze zápisu z prvního zasedání Čínsko-českého centra pro spolupráci, hovořilo se hlavně o investičních projektech a zazněla i chvála na dosavadní čínsko-českou spolupráci v rámci nové hedvábné stezky.
Vzájemnou spolupráci obou zemí má zajišťovat instituce, o jejíž činnosti a členech je jen minimum informací.
Analogie se Srbskem
SinologMartin Hála v článku zveřejněném na internetových stránkách Sinopsis.cz koncem července k centru poznamenal, že jde skutečně o unikátní instituci svého druhu, jak avizoval předseda sněmovny Hamáček v Bukurešti. Analogii vidí snad pouze v Srbsku, kde byl v červnu zřízen nový vládní úřad pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou pod vedením bývalého prezidenta Tomislava Nikoliče.
Jak ale Hála podotýká, Srbsko není na rozdíl od České republiky členem Evropské unie. „V případě Česka by člověk v normálnějších časech očekával, že bude koordinovat hospodářskou politiku především s Unií spíše než s Čínou, s níž ji nespojuje smluvní státoprávní svazek,“upozornil.