Bakalářské vzdělání stačí
Proč je užitečné studovat filozofii a maturovat z matematiky, vysvětluje rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula
Kdyby studenti přicházeli na vysoké školy s dobrou znalostí matematiky, mohli bychom s nimi efektivněji pracovat, říká rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Tomáš Machula,
LN„ Máme řadu oborů, které nemají na univerzitách co dělat, protože studovat takové věci nemá smysl.“Tato vaše věta proběhla před časem médii. Jako zbytečný obor jste zmínil například sociální ekologii nebo genderová studia. Skutečně by se měly podobné obory zrušit, protože jejich absolventi nenacházejí práci?
Nechci se k tomuto tématu vracet a hrát si na inkvizitora. Ať si každý studuje, co chce. Nešlo mi ani tak o konkrétní obory jako spíš o jejich množství a počet studentů, které chrlí. Na naší univerzitě máme například vynikající odborníky na tropickou či arktickou biologii, což jsou skvělé obory, které ale nemohou fungovat masově. Obecně si myslím, že by oborů mohlo být méně. Díky novele vysokoškolského zákona máme šanci situaci zpřehlednit. Pokud tu máme například nějaký obor akademického typu, který za sebou nemá slušné vědecké výsledky, není důvod ho zachovávat. Vidím jako rozumné rozdělení bakalářských oborů na akademické a profesní. Ne každý student má předpoklady a chuť věnovat se vědě.
LN Stačí profesně orientované bakalářské vzdělání pro většinu povolání?
Ano, ty oborymusí být ale koncipované tak, aby studenty co nejlépe připravily pro praxi. Ne všichni studenti musí pokračovat v navazujícím magisterském studiu třeba proto, že na to nemají talent nebo chuť. Současný systém je nastavený tak, aby měla vysokoškolské vzdělání více než polovina populace. Při daném množství mladých lidí, kteří po maturitě ve studiu pokračují, je tříleté studium ideálním řešením.
LN V jednom rozhovoru jste se zmínil, že jsou současní mladí lidé nesamostatní a studují příliš dlouho. Čím to je?
Stesky na línou a zkaženou mládež najdeme už u antických autorů. Nechci současné studenty shazovat. To, co pozoruji, je mimo jiné daň za svobodu, kterou máme, a možná jsme ještě úplně nedozráli k tomu, abychom s ní uměli zacházet. Od toho se odráží i mentalita dnešních mladých lidí. Můžeme si vybrat v životě cokoli. Čím jste mladší, tím více možností máte, s věkem se výběr možných cest přirozeně zužuje. Dnešní mladí se bojí pevně se rozhodnout a za svým rozhodnutím si stát, raději si nechávají všechny možnosti otevřené, zamrzají tak v roli nedospělých mamánků.
LN Sám jste se po maturitě rozhodl pro studium chemie a poté přesedlal na filozofii a teologii. Přesto nemáte pro neukotvenost mladých pochopení?
Tehdy to bylo něco jiného. Všechny tyto obory jsem dostudoval. Maturoval jsem v roce ’89. Na konci osmdesátých let se propagovalo technické vzdělání a chemie mi šla. Hned v devadesátém prvním roce jsem si přibral teologii. Když jsem se v listopadu ’89 účastnil demonstrací, věděl jsem, že to může znamenat konec mého studia. Že to celé třeba skončí tak, že se budu živit jako zedník. A bál jsem se toho, protože bych to neuměl, zatímco studium mě bavilo a šlo mi. Dnešním studentům se nic tak fatálního stát nemůže. Neudělají zkoušku? Nevadí, zapíší si předmět znovu. Vyhodí je ze školy? No co, přihlásí se na jiný obor a pak třeba ještě na další. Rozhodnutí založit rodinu také odkládají co nejdéle to jde. Já jsem měl první dítě v pětadvaceti.
LN Takže rodičovství svých studentů podporujete?
Otevíral jsem univerzitní školku. O jejím vzniku rozhodl už můj předchůdce, ale udělal bych totéž. Nevidím důvod, proč rodičům komplikovat život, obzvlášť v době populační krize. Samozřejmě, že skloubit rodinu a studium je obtížné. Nic ale není ideální. Hlavně pro ženu je lepší mít děti dříve, to je biologicky dané.
LN Z toho, co jste říkal o nadbytečném množství oborů a studentů, jsem pochopila, že vidíte hlavní význam studia v přípravě na budoucí povolání. Nemá vzdělání ale vyšší smysl? A to i v případě, že se člověk vystudovanému oboru nevěnuje?
Vzdělání má smysl vždy. Jeho cíle jsou tři: kultivace osobnosti, příprava na profesi a příprava na
LN Mladí lidé humanitní obory stále ještě často upřednostňují, a to i přes mediální masáž sugerující, že po jejich absolvování nenajdou uplatnění. Máte pro to své vysvětlení?
Vysvětlení bude víc, ale uvedu jedno z nich. V Jihočeském kraji máme víc procent studentů technicky zaměřených středních škol a průmyslovek než gymnazistů. Většina z nich ale ve studiu techniky po maturitě nepokračuje. Neumíme je udržet. Je potřeba zatraktivnit a zkvalitnit ve školách výuku, udělat ji zajímavější, praktičtější, neodradit.
LN Přicházejí studenti ze středních škol dobře připravení?
Jak z kterých. Na gymnáziích se zlepšila jazyková příprava. Matematika je ale stále problém, jak se dovídám od kolegů přírodovědců a techniků. Kdyby studenti přicházeli na vysoké školy s dobrou znalostí matematiky, mohli bychom s nimi efektivněji pracovat. Je to podobné jako s jazyky. Pokud je zvládají, můžeme jim zadávat studijní literaturu v angličtině, němčině, francouzštině, což je důležité.
LN Zlepší připravenost studentů povinná maturita z matematiky?
Já pro povinnou matematiku jsem. Ale musí se na středních školách dobře učit. Matematika pomáhá rozvíjet myšlení, nese v sobě specifickou racionalitu, pomáhá při dalším studijním rozvoji nejen studentům technických a přírodovědných oborů, ale i ekonomům a studentům humanitních věd. Vedle češtiny a cizího jazyka je to stěžejní předmět.
LN Často mluvím s rektory a vysokoškolskými pedagogy, kteří si stěžují na nízké studijní nasazení současných mladých lidí. Při studiu prý pracují a z univerzit v menších městech mají ve zvyku odjíždět ve čtvrtek a vracet se až v pondělí. Máte podobnou zkušenost?
U nás to bude stejné. Ideální by bylo, kdyby studenti mohli jen studovat. Chápu ale, že není snadné se uživit. Kdyby aspoň získali praxi ve svém oboru, což se v některých případech daří, bylo by to užitečné, ale jestliže pracují v pokladně supermarketu, nedává jim to profesně nic. V případě vědeckých oborů, třeba lingvistiky, musí student číst obrovské množství knih, a tím se postupně kultivovat. Pokud na to nemá čas, je to špatné. Jako filozofovi by se mi líbilo, kdyby moji studenti přišli domů a tam četli a četli. Vím ale, že je to iluzorní představa.
LN Možná ale získají pracovní návyky, postaví se na vlastní nohy a nebudou mamánci, o kterých jste s lehkým despektem mluvil...
To samozřejmě platí. Je to ale otázka míry. Život je těžký, je potřeba dělat rozumné kompromisy.
LN Někteří studenti omlouvají sami před sebou neúčast na přednáškách tím, že frontální výuka, při níž sto či více lidí poslouchá jednoho profesora, je zastaralá a zbytečná. Nemají trochu pravdu? Není na čase přednášky omezit a ponechat semináře?
Smyslem přednášek není jen předání informací, ale také kontakt s pedagogem. Často jsou to osobnosti, kvůli nimž studenti na tu kterou školu po maturitě přicházejí. Na přednášce mají možnost zpětné vazby, učitel se studenty na sebe reagují, vzniká často neopakovatelná atmosféra.