Jazzová pocta Ravelovi
Uchopení evropské koncertní hudby jazzovými interprety dávno nepůsobí rouhavě a v případě Maurice Ravela má navíc logiku. Jeho skladby se jazzové rytmice a frázování nevzpírají. Ravelův kladný vztah k „synkopické hudbě“pro jistotu připomene švýcarské pianové trio Vein, známé i z našich pódií, citátem na obalu svého nového alba: „Nikdo nemůže zapřít rytmy současnosti. Moje dnešní hudba je naplněna jazzovými vlivy,“děl kdysi maestro a ona současnost slyšitelně stále trvá. Netřeba přece házet do placu školometskou poučku, že klasika naopak tvoří jeden ze základů (nejen) evropského jazzu.
Jinou otázkou je, jak invenčně si hudebníci s geniální, a navíc notoricky známou předlohou poradí. Vylámat si zuby lze v podobných případech velmi snadno.
Naštěstí Vein jsou nejen zkušení, brilantní hráči, ale především mají aranžérských nápadů na rozdávání a dobrý vkus. Michael Arbenz patří k pianistům s komplexním vnímáním. Zvláště potěší, jak kontrabasista Thomas Lähns přebírá a dotváří i melodické linky. A výbornou vizitkou bubeníka Floriana Arbenze, i rytmicky, nejen geneticky sbratřeného s Michaelem, není jen filigránská práce ve Five O’Clock Foxtrot.
Zásadní přefrázování melodie a originální rytmický přístup zaujme hlavně ve skladbě nejznámější, Boleru. Předlohy se konvenčněji drží pouze úvod. Následuje autorská a přitom smysluplná „rekonstrukce“tématu s řadou vtipných zvratů tempa (kdepak jen gradace originálního pojetí) a improvizovaných pasáží.
Prostředky pianového tria přitom rozšiřují vstupy hostů – a ne lecjakých. Vein tu angažovali pět dechařů, kterým dominuje uznávaný britský saxofonista Andy Sheppard (krom řady vlastních projektů dlouhodobě spolupracuje například s legendární pianistkou Carlou Bley). Na šestnáctiminutové ploše se pořád něco děje, snadno udržet pozornost. Ostatně i se spoluprací se špičkovými dechaři mají Vein dlouhodobé zkušenosti, odehráli turné např. s Gregem Osbym či Davem Liebmanem.
Na Vein Plays Ravel tak opět dokazují, jak dobře si rozumějí v triovém formátu ( Le Tombeau de Couperin či Pavane pour une infante défunte) a zároveň i jak jsou otevřeni komunikaci v rozšířených sestavách (krom oktetu v Boleru též kvartetní verze Mouvement de Menuet s opět excelujícím Sheppardem). Žádná z úprav přitom nevyznívá předvádivě ve smyslu „podívejte, co s těmi kusy umíme udělat“, ale jako opravdová, upřímná pocta Ravelově hudbě.
Vein: Vein Plays Ravel
Autor je hudební publicista