Zradil svou vlastní krev

Nejen severoameričtí indiáni bojují proti ničení jejich přirozeného prostředí. A nejen oni jsou v tom bohužel neúspěšní. V Brazílii ohrožují původní obyvatele zlatokopové a ekologičtí aktivisté a domorodci bijí na poplach i v sousední Bolívii. Prezident EvoMorales totiž navzdory letům sporů, jež v roce 2011 po mnohatisícovém pochodu a střetech s policií skončily ve prospěch indiánů, schválil zákon o stavbě dálnice skrz biologicky rozmanitou část Amazonie.

ORBIS UNUS

Zhruba 306 kilometrů dlouhá komunikace má přepůlit bolivijský národní park známý jako Tipnis, který zákonem přišel o status chráněného území, získaný právě před šesti lety. Park má rozlohu téměř jako Jamajka a žije v něm 14 tisíc převážně domorodých obyvatel. Paradoxní je, že Morales je také indián a jeho „soukmenovci“doufali, že jako prezident bude hájit jejich práva. To se ale mýlili. Zradil je. Prezident to však vidí jinak. V amazonském městě Trinidad, kde promluvil ke stoupencům dálnice, obvinil rozvinuté země, že v Bolívii prosazují „koloniální environmentalismus“. „Tento takzvaný koloniální environmentalismus nemá zájem na tom, aby domorodci měli školy, nemocnice, elektřinu nebo dálnice,“prohlásil.

„Je to začátek zkázy chráněných území a území domorodých obyvatel Bolívie,“řekl britskému deníku The Guardian Fernando Vargas, domorodý vůdce v parku Tipnis, zastupující tři kmeny původních indiánských obyvatel žijících v této oblasti. „Evo Morales není obráncem matky země nebo domorodých obyvatel. Jedná v zájmu kapitalismu,“dodal Vargas.

Dálnice dle kritiků zpřístupní park průzkumu možné těžby ropy a zemního plynu, ale také dřeva, farmářům a pěstitelům koky, tzv. cocaleros. Ty odpůrci stavby obviňují z podpory Moralese, jejich bývalého vůdce. Podle studie Bolivijského institutu pro strategický výzkum z roku 2011 přijde park kvůli stavbě dálnice do 15 let o 64 procent stromů. Projde Moralesovi zrada národa, stejně jako prošla Nicolási Madurovi ve Venezuele?