Diktát Madridu, zuří Katalánci

BARCELONA/PRAHA Napětí mezi vládou v Madridu a katalánskými separatisty usilujícími o referendum o nezávislosti den ode dne eskaluje. Do ostře sledovaného plebiscitu, který španělská centrální vláda považuje za ilegální, zbývá pouhých devět dní a situace víc než kdy jindy připomíná hru na kočku a myš.

Ze strany Madridu se množí snahy zabránit mu za každou cenu, zatímco stoupenci odtržení hodlají hlasování uspořádat i navzdory hrozbě vysokých trestů odnětí svobody. Kabinet španělského premiéra Mariana Rajoye kritizují, že se chová autoritářsky a země na Pyrenejském poloostrově sklouzává zpět k praktikám z éry caudilla Franciska Franka, jenž vládl v zemi téměř čtyři dekády až do své smrti roku 1975.

Poté, co ve středu provedla policie razie v katalánských regionálních ministerstvech a zatkla čtrnáct vysoce postavených představitelů, vyslalo španělské ministerstvo vnitra do přístavu v Barceloně dvě lodě určené pro pořádkové síly. Sloužit mají k ubytování jednotek policie a četnictva nasazených v Katalánsku před blížícím se referendem.

Španělská vláda také vydala nařízení, jež od této středy až do 5. října, tedy čtyři dny po plánovaném plebiscitu, zakazuje policistům a četníkům vybírat si dovolenou. Vyloučit nelze nepokoje.

Jak se již dříve nechala slyšet vicepremiérka španělské vlády Soraya Sáenzová, Madrid je prý připraven zabránit referendu, i kdyby měl zabavovat hlasovací urny. Španělské úřady nechaly už několikrát zkonfiskovat propagační materiály a při středeční razii také na devět milionů obálek k hlasování.

Podpora zní i z Baskicka

Na podporu zadržených a vyšetřovaných katalánských politiků nejen v Barceloně, ale i v ostatních místech země včera vyšly do ulic tisíce lidí. Mezi nimi i ti v dalších autonomních regionech, Baskicku a Galícii. Mimořádně pozorně tam sledují kroky Madridu, jako byl ten, když minulý týden španělská vláda avizovala převzetí kontroly nad rozdělováním značné části veřejných financí Katalánska. To přitom představuje hospodářsky nejvyspělejší region, na jehož bedrech leží díky turismu i koncentraci průmyslu a výroby pětina španělské ekonomiky.

Podle katalánské regionální vlády v čele s premiérem Carlesem Puigdemontem tímto fakticky Madrid pozastavil katalánskou au- tonomii a zavedl výjimečný stav. Španělská vláda ale argumentuje, že neměla na vybranou. Opakované výstrahy před konáním plebiscitu zůstaly nevyslyšeny. Verdikt nejvyššího soudu zkraje září, že hlasování odporuje ústavě, považují separatisté za politický.

Podle dosavadních průzkumů je konání referenda, jež má být na rozdíl od toho v listopadu 2014 podle stanoviska Barcelony právně závazné, nakloněna většina ze 7,5 milionu obyvatel regionu. V názoru na to, zda se má skutečně Katalánsko odtrhnout, jsou však Katalánci rozděleni zhruba půl na půl. V případě kladného výsledku hodlají místní zákonodárci, mezi nimiž mají těsnou většinu stoupenci odtržení, vyhlásit nezávislost už do dvou dnů.

Poznámku k tématu čtěte na straně 8