En k vlídné Mutti

agovala na veškeré potíže provázející integraci běženců, znal celý svět. Kritici jí připomínají v této souvislosti jiný výrok, sedm let starý, kterým seMerkelová vyjádřila zcela odmítavě o modelu multikulturalismu. Řekla, že naprosto selhal.

Podle všeho pak změnila názor. Podobně pružně změnila také postoj k jaderné energetice. Léta hájila energii z jádra a spojovala s ní německou budoucnost. Po havárii v japonské Fukušimě před šesti lety bylo vše jinak. Vláda Merkelové krátce po katastro- fě rozhodla o uzavření všech sedmnácti atomových elektráren do roku 2022.

Zatímco v tomto případě kopírovala většinové veřejné mínění, o postojích během uprchlické krize musela Němce hodně přesvědčovat. Na východě Německa si tak Merkelová vysloužila občas i pískot.

V jednu chvíli spadla její obliba ze 67 procent o plných 20 procentních bodů, které pak pracně získávala zpět.

Stačila její obvyklá strategie. Vyčkat, neunáhlit se.

„Sune se vpřed po malých krůčcích, až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu,“napsal o jejím politickém stylu německý týdeník Die Zeit.

Záruka prosperity

Pro mnoho Němců je ale historicky první žena v čele spolkové vlády spojena především s hospodářskou stabilitou. Imponuje jim také její razantní manévrování v čele Evropské unie, do jejíž politiky se snaží Merkelová co nejvíce promítat německé zájmy.

Ekonomice se daří. Třeba míra nezaměstnanosti je v současnosti v Německu nejnižší od sjednocení země před 27 lety. Analytici očekávají, že největší evropská ekonomika bude v příštích měsících pokračovat v trendu solidního růstu.

Trochu stranou zájmu zůstává v Německu soukromý život kancléřky, bezdětné a podruhé vdané. Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila v Hamburku do rodiny luteránského pastora. Dětství ale prožila ve východoněmeckém Templionu, po ukončení studií působila v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. V rámci vědecké výměny zavítala také do Prahy.

Na podzim 1989 se zapojila do činnosti protikomunistické opozice. Sledovala pád berlínské zdi a už následující rok se stala zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády.

„Těžko by někdo v roce 1988 uvěřil, že žena, která vyrůstala v komunistickém východním Německu, povede v blízké budoucnosti sjednocené Německo,“napsal nedávno k jejímu životnímu příběhu bruselský list Politico.

Průzkumy naznačují, že se to Merkelové nakonec povede i počtvrté.

Rozhovor k tématu čtěte na straně 11