Ruské Němce zajímají penze, ne Krym

MOSKVA/BERLÍN Pegida a Alternativa pro Německo (AfD) byly ještě před rokem hitem ruských státních televizí. V ruských novinách o nich vycházely analýzy, ze kterých vyplývalo, že právě tato dvě politická uskupení jsou nadějí pro obnovení přátelských rusko-německých vztahů. S blížícími se německými volbami se najednou začaly sympatie oficiálních ruských médiíměnit. Zmizelo téma migrace a strašení Evropou plné teroristů, zmizely i kritické výpady proti kancléřce Angele Merkelové.

Vztah ruského prezidenta Vladimira Putina a Merkelové nebyl nikdy idylický, ale do anexe Krymu a války na Donbasu to byly alespoň vztahy korektní. Nyní je kancléřka mnohými Rusy pokládána za hlavního nepřítele Moskvy v Evropě, spojence Ukrajinců a zastánce protiruských sankcí. Ovšem ve chvíli, kdy i v Kremlu pochopili, že Merkelová zůstane nejvlivnějším evropským politikem i po parlamentních volbách, kritika její osoby ve vládních ruských médiích ustala.

Do poslední chvíle

Podpora Alternativy pro Německo ale byla zjevná až do posledních dnů. Na prvním kanálu ruské státní televize se dokonce objevila předvolební reklama AfD. Takzvaných ruských Němců žije v zemi přes dva a půl milionu. Mezi přistěhovalci s německým pasem tvoří ruskojazyční devět procent, dalších sedm procent jsou Němci, kteří v 90. letech přišli do své vlasti z Kazachstánu. Osm přistěhovalců z bývalého SSSR letos dokonce kandidovalo. Většina z nich za Alternativu pro Německo. Přesto podle sociologů nelze říct, že by všichni kolektivně podporovali pravicové a protievropské strany. I ruskojazyční voliči vnímají jako důležitější než migraci sociální dávky, platy, školství, zdravotnictví, zaměstnanost a stabilitu, kvůli které odešli z Ruska a usadili se v prosperujícím Německu. Ruskojazyční kandidáti se proto ani nevymezovali vůči otázkám, jako jsou protiruské sankce nebo anexe Krymu, ale spíš slibovali stejné důchody pro repatrianty z Ruska jako pro rodilé Němce.

Ani v minulosti se ruskojazyč- ní voliči nerozhodovali podle toho, jaký je vztah dané strany k Rusku. Loňský úspěch Alternativy ve volbách do berlínského zastupitelského úřadu do jisté míry zásluhou ruskojazyčných ovšem byl. Hesla o uznání Krymu součástí Ruska a odpor k muslimským uprchlíkům, které ruští přistěhovalci vnímají jako konkurenci, část berlínských Rusů přesvědčily. I letos je Alternativa jedinou, která vedla předvolební kampaň také v ruštině. Jenže podle politologů je nyní jiná atmosféra a témata jako migrace či Ukrajina už nejsou tak „žhavá“.

Střízlivá propaganda

Na rozdíl od voleb v USA a ve Francii byly ty německé ruskými propagandistickými kanály poja- ty střízlivěji. Navíc dle německých politologů měly různé dezinformační kampaně pocházející z moskevské kuchyně na německé voliče menší vliv především proto, že o problému ruských metod zasahování do cizích voleb byli Němci poučeni. Měli i vlastní zkušenosti s šířením lží například o znásilnění třináctileté ruské dívky Lízy žijící v Německu přistěhovalci apod. Nedůvěra k oficiálním ruským médiím je v Německu značná.

Na sociálních sítích se na účtech německých uživatelů sice objevila nenávistná „protimerkelovská vlna“, ale jako dílo robotů byla dost průhledná. Přesto by letos mohli ruskojazyční v německém parlamentu posílit – doposud měli totiž jen jediného poslance.