Bude mít AfD jepičí život?

– Vestfálsku. Pretzell dokázal tamní kandidátku pro volby do Spolkového sněmu ovlivnit tak, aby na ní měli převahu lidé, kteří jsou politicky blízcí jeho ženě. Právě o ně by se mohla Petryová zřejmě případně opřít, pokud by chtěla vytvořit novou poslaneckou skupinu.

Konflikt uvnitř AfD doutná již dlouho a poprvé se naplno projevil na jejím sjezdu v Kolíně nad Rýnem letos na jaře. Petryová tam proti vůli svého spolupředsedy Jörga Meuthena chtěla nechat schválit „realistický program“, který by stranu v horizontu příštích několika let připravil na případný vstup do vlády. Delegáti ho ovšem zcela smetli ze stolu a o jejím projektu vůbec nediskutovali. Když následně hledali nějakou ženu do volebního tandemu ke Gaulandovi, s Petryovou již nikdo nepočítal. Již tenkrát se spekulovalo o tom, jestli Petryová nakonec ze strany úplně neodejde.

Do čela díky Pegidě

Stávající šéfka AfD se přitom kdysi sama dostala do jejího čela s pomocí představitelů radikálního a národněpravicového křídla. To

Výsledky německých parlamentních voleb

bylo v roce 2015, kdy společnými silami svrhli liberálního předsedu Bernda Luckeho. I on se chtěl zbavit lidí relativizujících německou vinu na druhé světové válce a vyloučit je ze strany. Mezitím se ovšem jejich vliv na chod AfD ještě zvýšil. Vedle problematického pohledu na německé dějiny straničtí radikálové často vystupovali na protestních shromážděních protiislámského hnutí Pegida v Drážďanech. Postoje, které tam zaznívaly, se následně snažili přenést i do diskuse uvnitř Alternativy pro Německo. Velmi často označují politický systém, který se v zemi vytvořil po roce 1949, jako „vnucený“ze strany Američanů a dalších vítězných států druhé světové války. Stejně tak odmítají americkou zahraniční politiku a kritizují, že dosavadní německé vlády v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě údajně příliš stranily Izraeli.

Konflikt v AfD se naplno projevil na sjezdu v Kolíně nad Rýnem

Komentáře k tématu čtěte na straně 8