Jamajka? Špatná zpráva pro Česko

BERLÍN/PRAHA Fakt, že Angela Merkelová sice nedělní volby vyhrála, její CDU ale byla oslabena jako ještě nikdy v historii, si i mnoho českých politiků vyložilo jako impulz pro budování nových vztahů Česka a Německa uvnitř Evropské unie.

„Gratuluji kancléřce a věřím, že brzy sestaví stabilní vládu. Bude to důležité pro Evropu i česko-německé vztahy,“prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Těší mě, že i přes existenci témat, na něž sdílíme odlišné názory, je diskuse mezi našimi zeměmi vždy věcná a pragmatická,“nechal se zase slyšet prezident Miloš Zeman.

Věcnost a pragmatičnost vůči Česku je ovšem spojena především s kancléřkou. A už dnes je jisté, že nejpravděpodobnější varianta nové německé vlády, tedy koalice CDU/CSU, Zelených a liberálů (FDP) přezdívaná „jamajská“, bude na českou pozici v EU znamenat zvýšený tlak.

ANALÝZA

Merkelová totiž bude muset do nové koalice přetavit i názory obou možných koaličních partnerů. A zatímco spíše vyčkávací a udržovací pozice CDU se nerozhodnému Česku hodila, evropská politika Zelených i FDP té české téměř v ničem neodpovídá.

Zelení se dlouhodobě profilují jako strana, která by si přála dokončení projektu evropské integrace na všech úrovních.

Tedy například i jednotnou azylovou politiku, proti níž ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) dlouhodobě vystupuje. Bývalá šéfka Zelených Katrin Göring-Eckhardtová patří mezi největší obhájkyně migračních kvót a země východní a střední Evropy opakovaně kritizovala za nedostatek solidarity. Nejde ale jen o migranty. Zelení mají ve svém programu řadu bodů, které jdou proti dlouhodobým postojům české vlády – od kompletního přechodu na zelené energie až po celoevropské pojištění zaměstnanců a kritiku „agresivní velmocenské politiky“ruského prezidenta Vladimira Putina.

Názory, které jsou proti českým postojům v EU, ale najdeme i u liberálů. Ti zase považují za hotový fakt, že nová Evropa po brexitu bude dvourychlostní a bude se štěpit na integrační jádro a periferii, jež bude mít svobodnou volbu se připojit.

Evropa více rychlostí je ovšem strašákem české zahraniční politiky. „Jako Češi bychom rádi zůstali u jednacího stolu ve všech podstatných otázkách,“zopakoval před měsícem premiér Sobotka.

Zelení a liberálové se také shodnou na tom, že rozhodování o budoucí tváři EU by měl převzít německo-francouzský tandem. I to je ale v rozporu s přáním nejen Česka, ale i celého Visegrádu.

Česká stopa v AfD

Nejsou to nakonec jen Zelení a FDP, s jejichž názory na fungování sousedské spolupráce se Merkelová bude muset vypořádat a v mnohém jim učinit ústupky. Třetí nejsilnější strana v Bun- destagu, Alternativa pro Německo (AfD), je sice ostatními stranami izolována, Merkelová ji ale nemůže úplně ignorovat. Již jen proto, že k AfD podle propočtů agentury Infratest dimap „přeběhlo“více než milion voličů, kteří v roce 2013 hlasovali pro CDU.

Evropská a sousedská politika AfD je velkou neznámou. Pro Sobotku je důvodem k obavě. „Dnes štvou proti uprchlíkům a EU, zítra budou terčem Češi a Poláci,“napsal premiér na svém twitterovém účtu.

Vedle volební podpory exprezidenta Václava Klause existuje u Alternativy ještě jedna česká stopa. V novém Bundestagu za AfD usedne také syn českých emigrantů Petr Bystroň, který se do německého parlamentu dostal z bavorské kandidátky.

Názory Zelených i liberálů z FDP jdou proti českým představám o nové tváři EU. Exšéfka Zelených je obhájkyní migračních kvót a země východní a střední Evropy opakovaně kritizovala za nedostatek solidarity