Zelení brojí proti uhlí i „špinavým“autům

Pokud budou jazýčkem na vahách v příští německé vládě Zelení, znamená to komplikace pro tamní automobilový průmysl, stejně jako pro uhelné elektrárny. Oba sektory se přitom potýkají s problémy už nyní, ať už je to kvůli aféře Dieselgate, nebo kvůli boji proti skleníkovým plynům.

Zelení mají v programu přechod na auta s ekologicky čistým pohonem už v roce 2030, tedy o deset let dříve, než to plánují vlády v Británii nebo Francii. Chtějí také rychlejší uzavření uhelných elektráren – rovněž do roku 2030. Takto získaná „špinavá“elektřina však stále představuje 23 procent energie vyrobené v Německu.

Podle analytiků prosadí Zelení svůj program spíše v energetice než v automobilovém průmyslu – ten se totiž největší částí podílí na německém vývozu a zároveň zaměstnává více než 800 tisíc lidí. Auta se spalovacími motory navíc bezpochyby naleznou zastá- ní u liberálů. Jak řekl jejich šéf Christian Lindner, zákaz vozů se spalovacími motory by byl „ekonomicky škodlivý, ekologicky zpochybnitelný a prakticky nemožný“. Lindner odmítá dávat přednost elektromobilům a preferuje technologicky neutrální přístup, upozorňuje server Deutsche Welle.

„S ohledem na otázku dieselových motorů budou FDP a CDU, ale i část Zelených proti radikálnímu zásahu,“myslí si Hanns König z konzultantské společnosti Aurora Energy Research v Británii. „V otázce uhlí je situace odlišná a mnohem víc mluví ve prospěch pozice Zelených,“dodává König.

Analytici z firmy Jefferies jsou ale skeptičtí i k rychlému uzavírání uhelných elektráren. I kdyby část trhu s elektřinou nahradil plyn, stejně by ale podle nich muselo Německo vybudovat obnovitelné zdroje produkující 130 gigawattů, což je těžko představitelné. reuters, rok