Mnoho vysokoškoláků? Jen poplašné údaje
Rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula uvádí kromě obecně přijatelných apelů vyjádřených i v titulku ( Bakalářské vzdělání stačí, LN 19. září) také často citované nepravdivé klišé: „Současný systém je nastavený tak, aby měla vysokoškolské vzdělání více než polovina populace.“
To je tvrzení, kterého by se neměl dopouštět nejen nikdo, kdo současně propaguje povinnou maturitu z matematiky, ale ani ten, kdo ovládá procenta na úrovni prvního stupně základní školy: podíl vysokoškolsky vzdělaných ve věku 25–64letých je podle poslední OECD Education at a Glance 2017 pouze 23 procent a i v mladší skupině 25–54 let je to podle dat Eurostatu z roku 2016 jen 25 procent, tedy pouhá polovina z panem rektorem uváděné proporce (ve Statistické ročence ČSÚ za rok 2016 najdeme pro 25–64leté nejvyšší údaj odpovídající pouze 20,2 procenta, tj. 1,2milionu vysokoškoláků z celkového počtu 5,9 milionu osob všech kategorií vzdělání, z uvedených absolutních počtů je zároveň patrné, že dosažení poloviny popu- lace by bylo potřebné vyprodukovat navíc (!) počet absolventů odpovídající více než 20násobku počtů v současné době ročně absolvujících, což nehrozí ani v nejdivočejších snech, nemluvě o tom, jaké by byly finanční požadavky na navýšení rozpočtu vysokých škol, které by to doprovázely).
Co se týká „nastavení systému“u nás, stačilo vzít, jak ho nastavila koncepce jednomyslně přijatá usnesením č. 113 vlády Miloše Zemana ze 7. února 2001: „1.6. Umožnit přístup k terciárnímu vzdělávání 50 % příslušného populačního ročníku.“Ani v této formulaci není nic o tom, že by vzdělání mohla, nebo dokonce měla mít polovina populace, cílem je pouze poskytnu- tí šance pokusit se takové vzdělání získat (na rozdíl od stanovení etalonu pro vzdělání maturitní, kde byl tehdy stanoven cíl, aby 75 procent mládeže maturity skutečně dosáhlo), nikoli nastavení laťky absolvování tímto způsobem.
Zarážející projev neznalosti
Poplašné údaje o velkých počtech vysokoškolsky vzdělaných u nás se ze špatně informovaných nebo demagogicky zaměřených zdrojů objevují často – bez ohledu na celkový kontext uplatnitelnosti vzdělání, na který shodou okolností velmi dobře upozorňuje článek Absolventi mají žně v údajích o nástupních mzdách i připojeném roz- boru na sousední straně stejného čísla Lidových novin.
V rozhovoru s rektorem univerzity je ovšem projev neznalosti skutečného stavu věcí zarážející. V souvislosti s propagací povinné maturity z matematiky je navíc projevená malá numerická gramotnost ztotožňující 20–25 procent s polovinou důvodem k zoufání si nad nízkou věcnou úrovní diskuse o vzdělávání u nás. Neprospívá to ani školství jako takovému, ani předpokladům, které by mladé generaci a jejímu budoucímu uplatnění mělo absolvování našich škol pomáhat přinášet.
Autor je emeritní rektor Masarykovy univerzity