Pověsti ochmelků má zamezit vyšší daň
Češi a alkohol
PRAHA Dvě třetiny Čechů pijí podle lékařů alkohol rizikově. Stejné množství lidí, přesně 65 procent, přitom uvádí, že pije alkohol pouze umírněně. K umírněnému pití patří konzumace nejvýše dvou dvanáctistupňových piv, čtyř deci vína anebo dvou panáků tvrdého alkoholu denně. Ani taková spotřeba ovšem nemusí být zcela bezpečná. Určité riziko totiž může představovat například občasné nárazové opíjení se na večírcích či tancovačkách.
Upozornila na to zpráva Státního zdravotního ústavu o užívání alkoholu v loňském roce. Studie, o které včera informoval server iRozhlas.cz, zároveň varovala, že pětina Čechů pila loni alkohol natolik rizikově, že jim kvůli tomu hrozí závažné zdravotní a sociální problémy.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil proto přišel s návrhem, aby k omezení nadměrné konzumace přispělo zdražení alkoholických nápojů. Chce prosazovat, aby se zvýšila spotřební daň, případně daň z přidané hodnoty anebo garantovaná cena za výkup gramu alkoholu. Za zajímavé řešení označil právě poslední možnost, tedy stanovení garantované ceny za gram alkoholu. „Když by se zvýšila, zvýšilo by to celkovou cenu. A výrobci by také měli zajištěn příjem,“vysvětlil.
Desetina mužů a čtyři procenta žen jsou problémovými konzumenty s pravděpodobnou závislostí na alkoholu.
Každá desátá žena a 16 procent mužů konzumují alkohol vysoce rizikově.
Každý druhý muž a 43 procent žen pijí rizikově, byť je u nich míra ohrožení jen nízká.
Třetina Čechů jsou abstinenti či umírnění konzumenti. Celoživotními abstinenty jsou 3,1 procenta mužů a 4,4 procenta žen.
Vobořil také navrhuje, aby procento z výnosu spotřební daně putovalo do prevence a léčby. Využít by se mohly i peníze, které stát získá ze zabaveného zboží a majetku či z odhalené trestné činnosti.
Čeští ochmelkové
Nelichotivou vizitku tolerantnímu českému postoji k alkoholu teď vystavila také nová britská studie, která srovnávala 179 zemí světa, pokud jde o kombinaci konzumace alkoholu a tabáku a o počet obézních lidí. Zpráva, o které informoval britský server Clinic Compare, totiž dospěla ke zjištění, že Česko je nejnezdravější zemí světa.
Britský list The Independent ve svém komentáři dokonce uvedl, že obyvatelé České republiky vycházejí ze studie jako jedni z největších „ochmelků“na světě.
Čeští výrobci alkoholických nápojů jsou ovšem přesvědčeni, že svět nám křivdí. Vysoké spotřebě na jedné straně nahrává nízká cena alkoholu a kuřiva, které ve světovém měřítku patří k nejlevnějším. Zejména co se pivní turistiky týče, Česko je z tohoto důvodu zavaleno britskými a dalšími „nájezdníky“.
Na druhé straně, i když skutečně není česká konzumace alkoholu nízká – jsme například stále světovými rekordmany ve spotřebě piva na hlavu –, jsou čísla o spotřebě prezentovaná institucemi jako Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) výrazně vyšší, než jaká poskytují domácí zdroje.
Takže například britská srovnávací studie, která se opírá mimo jiné o data WHO, uvádí pro Českou republiku spotřebu čistého alkoholu na hlavu na úrovni 13,7 litru. Přitom podle tuzemského Státního zdravotního ústavu byla loni jen 6,8 litru na hlavu, a navíc stále klesá. V roce 2014 činila celková spotřeba 7,2 litru a v roce 2012 celkem 7,4 litru.
Světové zdroje tedy oproti zdrojům domácím uvádějí spotřebu stoprocentního lihu ročně na jednu osobu dvojnásobnou.
Spotřeba čistého alkoholu v daných zemích se různými způsoby vypočítává z množství prodaného vína (11 až 16 procent alkoholu), lihovin (40 procent) a především piva (4,5 až 5 procent), které má u nás vlivem vysokého prodeje na čísla čistého alkoholu největší vliv.
„Metodika WHO nebo OECD je pokřivená. Zjistili jsme velký nesoulad zejména v metodice výpočtu lihu z prodaného množství piva. Požádali jsme už loni WHO o vysvětlení, ale nereagovali,“komentuje britskou studii ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslav Burkart.
Češi patří ve světě k rekordmanům ve spotřebě alkoholu. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce proto prosazovat jeho zdražení.
Komentář k tématu čtěte na straně 10