Ne běžencům, brojí v Makedonii
Kvůli zvěstem o přesídlení uprchlíků chystají starostové makedonských obcí referenda
SKOPJE/PRAHA Situaci, kdy dvoumilionovou zemí během několika málo měsíců v roce 2015 prošel milion běženců, tedy v zásadě všichni, kteří tehdy takzvanou západobalkánskou trasou mířili na Západ, mají v Makedonii snad všichni ještě v živé paměti. A i když zástupy uprchlíků zmizely poté, co loni na jaře dominové zavírání hranic a dohoda s Tureckem tuto nejfrekventovanější trasu prakticky zablokovaly, politickým tématem o síle dynamitu běženci zůstali.
S blížícími se volbami právě kvůli nim brojí proti vládě ve Skopji starostové obcí mobilizovaní dlouhé roky vládnoucí, nyní opoziční konzervativní partají VMRO-DPMNE pod vedením expremiéra Nikoly Gruevského. A vůbec nic na výbušnosti celé věci, jež by se mohla stát precedentem pro další evropské země, nemění fakt, že se jedná pouze o místní volby.
Navzdory nevoli makedonské vlády se asi dvacítka, tedy čtvrtina všech městských samospráv v zemi, chystá uspořádat referenda proti údajnému plánu trvale rozmístit v obcích běžence. Hlasovat chtějí paralelně s místními volbami vypsanými na 15. října.
Nová vláda vedená socialisty, jimž sekunduje dvojice menších stran za albánskou menšinu, ovšem rozporuje, že by takový plán oficiálně vůbec existoval. Kabinet pod vedením Zorana Zaeva taková tvrzení odmítá s tím, že opozice šíří falešné informace a paniku. V uplynulých týdnech se objevovaly spekulace, že kromě trvalého bydliště hodlá vláda uprchlíkům udělit i občanství.
Po zavření západobalkánské trasy zůstaly řádově tisíce lidí bezprizorně bloumat po Balkánském poloostrově. Mnozí z uprchlíků ovšem do oficiálních center ani nechtějí. Obávají se, že z nich nebudou moci svobodně odejít, případně doufají, že se jim přeci jen podaří přes střežené hranice dostat. V Makedonii tak dnes pobývá v oficiálních táborech zhruba jen něco kolem 200 uprchlíků – asi 130 lidí v táboře v Gevgeliji u hranic s Řeckem a 80 v Tabanovcích na severu země.
I když se nadále celá záležitost kolem jejich možného rozmístění pohybuje v rovině zvěstí a spekulací, není vyloučeno, že se k revoltě proti vládě ve Skopji připojí ještě další městské samosprávy. Do opozice zatlačení konzervativci totiž nyní vládnou v 56 z celkových 81.
Test nálad po největší mocenské rošádě za dekádu
Právě konzervativci expremiéra Nikoly Gruevského jsou přitom těmi, kdo na konání referend může vydělat. V květnu jejich odchodem do opozice po dlouhých jedenácti letech u moci po více než dvou letech skončila hluboká vnitropolitická krize, která několikrát hrozila přerůst v občanské nepokoje. Nadcházející místní volby jsou tak vnímány po této zásadní mocenské výměně jako test, nakolik obyvatelé Makedonie souhlasí s kurzem nové vlády. Tedy mimo jiné se snahou urovnat historické animozity s Řeckem a Bulharskem, od čehož si Zaevův kabinet slibuje nastartování rozhovorů o vstupu do EU a NATO, nebo také se záměrem prosadit zákon zavádějící albánštinu jako úřední jazyk na celém území. V dvoumilionové zemi totiž tvoří etničtí Albánci asi čtvrtinu obyvatel.
Pro opoziční konzervativce jsou právě toto všechno vděčná témata, jak se vůči vládnoucím rivalům vymezit. A budou-li u místních voleb hodně úspěšní, pak také způsob, jak dodat legitimitu svému volání po předčasných parlamentních volbách.