Macronova noční můra? Německá FDP

Když se stal Emmanuel Macron letos na jaře novým francouzským prezidentem, bylo nadšení mezi německými politiky obrovské.

Není divu, protože jeho volební souboj s šéfkou nacionalistické Národní fronty (FN) Marine Le Penovou byl považován za duel, který rozhodne o další existenci Evropské unie.

Když se ale nový prezident ujal svého úřadu a v prvních rozhovorech nastínil své představy o budoucím uspořádání Unie, nadšení v Berlíně pro jeho vize ochladlo.

Zejména Macronova idea o těsnější spolupráci členských států eurozóny, jež by měla navíc disponovat vlastním rozpočtem a její činnost by měl řídit „evropský ministr financí“, vyvolala v Německu obavy.

Od vzniku projektu společné evropské měny totiž všechny dosavadní německé vlády vidí v podobných francouzských iniciativách snahu o vznik „ekonomické vlády“a snaží se jim všemi možnými cestami zabránit.

Vůči Macronovým představám byla zdrženlivá i kancléřka Angela Merkelová, ačkoli mluvila o nutnosti oživit německo-francouzský tandem. Musela totiž brát ohledy na konzervativní voliče, jimž se představa o dalším prohlubování EU příčí.

Po nedělních volbách ale hrozí Macronovým plánům na německé straně další překážka. Nejvíc totiž proti nim vystupují liberální Svobodní demokaté (FDP), kteří by mohli být součástí příští spolkové vlády. Tento scénář označil deník Le Monde Macronovou „noční můrou“.

„Pokud by někoho napadlo prostřednictvím rozpočtu eurozóny vytvořit penězovod z Německa do jiných států Evropy, tak to pro nás nepřipadá v úvahu,“prohlašoval šéf FDP těsně před volbami. Strana také trvá na tom, že do budoucna musí být možné, aby některý z členů eurozóny mohl být dočasně vyloučen. sch

Francouzský prezident chce posunout EU blíže ke klasickému federativnímu státu. Jak řekl v projevu na půdě pařížské Sorbonny, hodlá i sjednotit klíčové oblasti i měnit instituce.

Komentář k tématu čtěte na straně 10 PAŘÍŽ/PRAHA Mnohem užší spolupráce na poli zahraniční a bezpečnostní politiky, ale i společné zdanění firem a vytvoření vícerychlostní Evropy. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který na jaře zvítězil v boji o Elysejský palác, včera odhalil své představy o budoucí podobě Evropské unie.

„Evropa je příliš slabá, pomalá a nevýkonná,“prohlásil kriticky v úvodu svého včerejšího projevu na půdě pařížské Sorbonny. Vzápětí ale vysvětlil, že jedině Evropa umožní svým obyvatelům postavit se současným světovým výzvám. Zkritizoval přitom ostatní politiky, že dopustili, aby se o Evropě začalo pochybovat. „Brusel, to jsme my,“zdůraznil.

Macron včera volal po suverénní, jednotné a demokratické Evropě, k níž je potřeba změny v šesti klíčových oblastech. Začal bezpečností, kde je mezi členskými státy po migrační krizi a vlně teroristických útoků na kontinentu největší vůle ke změnám. Macron proto navrhuje vytvoření společných intervenčních sil, společného obranného rozpočtu a společné obranné doktríny. Země, která se faktickému vzniku evropské armády vždy bránila – Velká Británie – je na odchodu z bloku.

V boji proti terorismu by Unii podle Macrona měla pomoci i nová evropská akademie, z níž by vycházeli budoucí zaměstnanci tajných služeb, stejně jako vznik evropské protiteroristické prokuratury. Další společné evropské jednotky by pak pomáhaly členským státům v případě přírodních katastrof. Macron také navrhuje, aby evropské armády přijímaly i dobrovolníky z ostatních členských zemí.

Další z klíčových politik, které je třeba změnit, je ta imigrační. Šéf Elysejského paláce mluvil