Bude z nádraží výstavní síň?
V historické nádražní budově v pražských Dejvicích odpočíval prezident Masaryk i zasahoval major Zeman
PRAHA Obecně je známo, že první vlak přijel do Prahy v roce 1845 na dnešní Masarykovo nádraží. O 14 let dříve ale začalo fungovat dejvické nádraží, kam ústila koněspřežná železnice z křivoklátských lesů. Původní nádražní budova koněspřežky stojí dodnes v sousedství té současné.
V roce 1931 se v dnešní poloze železniční stanice Praha-Dejvice otevřelo nádraží koněspřežné železnice z Lán, po které do Prahy směřovalo především dřevo, dále stavební kámen a později uhlí. Tehdy se ovšem jmenovalo nádraží Bruska a leželo vně městských hradeb, po jejichž nedaleké bráně dostalo svůj název.
V roce 1863 začal provoz parostrojní Buštěhradské dráhy a o pět let později se dráha prodloužila až do Buben. Dejvické nádraží tedy přestalo být koncové. V roce 1873 pak byla postavena současná výpravní budova a od roku 1905 se nádraží jmenovalo Dejvice. Svůj současný název Praha-Dejvice nese nádraží od roku 1941.
Leží na důležité trati mezi Masarykovým nádražím a Kladnem, kterou čeká v blízké době zásadní proměna.
Samotná výpravní budova se dochovala až do současné doby v podstatě v původní podobě. Prodělala sice během let některé stavební úpravy, ale ty nic nezměnily na jejím historickém charakteru.
Zajímavostí se tu najde hned několik. Jednou z nich je Masarykův či prezidentský salonek. Ten byl zřízen v roce 1927 z čekárny 1. třídy.
Z Dejvic jezdil T. G. Masaryk, který byl mimo jiné velkým příznivcem železnice, do prezidentského sídla v Lánech. Ve zdejším salonku bylo také vystaveno Masarykovo tělo těsně předtím, než se vydalo na svoji poslední pouť.
Další prezidenti už jezdili do Lán auty.
Protiletecký kryt
Za zmínku stojí také předválečný protiletecký kryt, jenž sehrál významnou roli v květnových povstaleckých bojích roku 1945. Když se v posledních dnech války bojovalo o nádraží, zachránilo se v něm hodně civilistů včetně přednosty stanice.
Budova je ale pozoruhodná také svou architekturou. Ke střední patrové části přiléhají dvě křídla, zakončená patrovými pavilo- ny. Po celé délce probíhá stříška na litinových sloupech.
V přízemí na západní straně je zmiňovaný prezidentský salonek, se stavebně odděleným nástupištěm a do ulice doplněný malou příjezdovou rampou. Původní vzhled budovy narušují novodobé půdní přístavby na všech třech patrových částech nádraží.
Objekt postupně chátral, přibližně před 10 lety tak byla nádražní budova v Dejvicích zařazena do programu Českých drah Živá nádraží a následovala její celková rekonstrukce. Stála 54 milionů korun a budova díky ní získala novou fasádu, střechu včetně trámů i nové komíny.
Povrchové vedení vystřídá tunel
Stavební práce trvaly devět měsíců a tři dny a probíhaly za přísného dohledu památkářů. Zachován zůstal i původní Masarykův salonek. Jen ho při opravách zbavili budovatelského ducha, který mu vtiskly úpravy v šedesátých letech. Za komunismu se na nádraží dokonce natočily tři díly seriálu Třicet případů majora Zemana.
V letošním roce proběhly další opravy budovy dejvického nádraží, které spočívaly nejen v adapta- ci prostor pro potřeby generálního ředitelství SŽDC. „Opravili jsme rovněž neobsazené byty, vyměnilo se označení stanice, upravily povrchy v hale pro cestující, rekonstrukcí prošlo zázemí pokladen, které bylo v havarijním stavu,“informuje ředitel Správy osobních nádraží Praha Lukáš Fořt.
V blízké budoucnosti čeká významná změna celou lokalitu dejvického nádraží. Připravuje se totiž modernizace celé trati Praha–Kladno a její přestavba na rychlodráhu. Mezi Dejvicemi a Veleslavínem by se měl podle požadavků Prahy 6 postavit tunel, který by nahradil dnešní povrchové vedení trati. Železniční stanice Praha-Dejvice v současné podobě zcela jistě zanikne, reálné je také to, že výpravní budova přestane sloužit železničnímu provozu. Nicméně pozitivním faktem je to, že už dnes má své využití mimo své hlavní původní funkce.
Více než 110 let starou výpravní budovu tak zcela jistě čeká zajímavá budoucnost. Své plány s ní má totiž i Praha 6. Mohla by tam prý vzniknout třeba výstavní síň, ideální pro ni by byl právě Masarykův salonek.