V budově koněspřežky vznikly byty
Konečná stanice koněspřežné železnice z Lán měla svou nádražní budovu v místě dnešní železniční stanice Praha-Dejvice. Ta se jako jediná budova koněspřežky zachovala až do současné doby a leží na druhé straně staničního kolejiště.
V roce 1830 začal provoz na koněspřežné železnici, která byla druhá a také poslední na našem území, o rok později se otevřela nádražní budova v Dejvicích.
S její stavbou měla Pražská železniční společnost, která stála za zrodem koněspřežky, značné problémy. Pevnostní správa totiž nechtěla povolit výstavbu staniční budovy z kamenného zdiva a trvala na stavbě z lehčího hrázděného zdiva. Až zásah samotného císaře požadavek pevnostní správy zvrátil. Nová budova byla na svou dobu velmi bytelná, měla obdélníkový půdorys, vysokou valbovou střechu a masivní zdi z opukového kamene. V původní podobě vydržela až do roku 1863, kdy začalo dnešní dejvické nádraží sloužit parostrojní železnici a výpravní budovu bylo nutné upravit.
V rámci těchto úprav v 60. letech 19. století přibylo především jedno patro a dvě místnosti určené původně pro úředníky se přestavěly na čekárny. V roce 1865 ředitelství Buštěhradské dráhy, které získalo dejvické nádraží do svého majetku, rozhodlo o rozšíření čekáren přízemní přístavbou na straně směrem k Veleslavínu. O tři roky později, po prodloužení trati do Buben, přibyl podobný přístavek i na druhé straně původní budovy. Zde byl také byt staničního strážníka, rozšířila se dopravní kancelář. Velice brzy však původní nádražní budova již přestala stačit požadavkům doby, a proto se společnost rozhodla vybudovat novou výpravní budovu na opačné straně kolejiště.
Nejstarší drážní vodojem
Původní budovu ale nezbourala, přestavěla ji na byty a tomuto účelu slouží objekt dodnes. Později došlo ke zvýšení obou přístavků o jedno patro, budova tím dostala dnešní vzhled. V průběhu dalších let prošla řadou rekonstrukcí a stavebních úprav, klenuté stropy a zachované kamenné zdi přízemí prostřední části objektu ale připomínají historii nejstarší nádražní budovy na území Prahy.
Za zmínku stojí i drážní vodojem, který se nalézá vedle původ- ní nádražní budovy. Pochází z roku 1872 a měl v přízemí kotel, od něho procházel komín ocelovou vodní nádrží umístěnou v patře. Jedná se o nejstarší drážní vodojem v Praze.