Bundestag? Jedna velká školka

Jak bude vypadat příští německá vláda a hlavně kdo se na ní bude podílet, je zatím v nedohlednu.

Povede se nakonec sestavit trojbarevné „jamajské“spojenectví? Nebo snad dojde na repete „velké koalice“? To v tuhle chvíli nikdo neví.

Aktuálně řeší ale nově zvolení poslanci Spolkového sněmu daleko zásadnější otázku, a to kde budou sedět...

Zatím je jasné pouze tolik, že parlament, který vzešel z nedělních voleb, bude mít nejvíc členů v dějinách, a to rovných 709, což je o 79 křesel víc než dosud.

ORBIS UNUS

Přitom má mít za normálních okolností „pouze“598 poslanců. Pohyblivý počet souvisí s volebními pravidly, jež kombinují prvky většinového a poměrného hlasování. Díky tomu může určitá politická strana získat v jednomandátových obvodech volených většinově víc křesel, než kolik by jí příslušelo podle poměrného systému. Aby se nezkreslila vůle voličů, je ostatním stranám rozdíl dorovnán dalšími mandáty, a počet poslanců se může i výrazně navýšit.

Němci jsou ochotni si za ta škatulata i připlatit. Odhaduje se, že nový Bundestag se 709 poslanci bude každoročně stát o padesát milionů eur navíc, což činí za čtyři roky plus 200 milionů eur. A tak v těchto dnech v budově berlínského Říšského sněmu, kde parlament zasedá, úřadují stěhováci, kteří musí namontovat 79 nových sedadel.

Co se jeví jako technická záležitost, má ale i politický rozměr. Jde také o to, kdo bude vedle koho sedět. Sociální demokraté a křesťanští demokraté to mají jednoduché, budou jako dosud nalevo, respektive napravo.

Ale kam posadit nově zvolené poslance za protestní Alternativu pro Německo (AfD)? Napravo od křesťanských demokratů to nejde. Byli by totiž příliš blízko vládní lavici a mohli by v přeneseném slova smyslu „vyplazovat jazyk“na kancléřku Angelu Merkelovou.

Tak doprostřed? To se zase nelíbí liberálům. Někteří z nich by totiž museli s kolegy z AfD sdílet poslaneckou lavici.

A pak že parlament někdy nepřipomíná školku.